V českém překladu vyšlo již šest knih francouzského spisovatele Michela Houellebecqa, pokud do součtu započítáme i Podvolení. Svým stylem se zapsal mezi autory, vůči kterým se musíte patřičně vymezit a pokusit se je vstřebat: buď je milujete, nebo je ze srdce nenávidíte. Často se dočtete, že je intelektuály kritizován, ale cožpak mu nejdou přímo ruku v ruce s jeho záměrem? Výběrem témat a stylem psaní se přesně snaží zacílit na tuto skupinu lidí, kterou ve svých knihách většinou předhazuje nemilému odrazu v zrcadle. Podvolení v jeho netradičním humoru plného provokativních narážek pokračuje, jen si zvolilo jako dějový námět velké téma současné společnosti vyvolávající plno oprávněných obav, ve kterých může médii poblázněná hlava Evropana ztratit nit.

Hlavním průvodcem knihy je univerzitní profesor na Sorbonně, jmenovitě François. Příklad autority, které evropská společnost pomalu staví katedrály a od útlého věku je vychovávána a motivována k podobným životní cílům. Má uznání, vysoký status, peníze, studentek kolik si jen bude přát (ovšem o sobě nesmí vědět), ale přesto je duševně prázdný. Paradox západu - ale vlastně i naší společnosti, která ji kopíruje a považuje za sympatickou předlohu – obklopen lidmi se i přesto cítí být osamocen, materiálně zajištěn, ale i tak mu pořád něco schází. Není to tím, že by Evropa měla v ideologii trhliny, ale ona jednoduše žádnou jednotně uchopitelnou ideologii nemá. Není ničím omezená - s tím může být ale velmi těžké pracovat. Vše se rázem mění na nic.

Ve Francii vyhraje volby Muslimské bratrstvo, svůj zájem začne prosazovat hlavně ve školství: „Ekonomie i geopolitika jsou jen pozlátko: ten, kdo ovládá děti, ovládá budoucnost.“ Odpůrci islámu musejí ze školství odejít. Jak bude na situaci reagovat člověk jako François, když mu je ze strany Muslimského bratrstva nabídnuta záštita, podpora, místo, kam patřit a možnost mít více žen? Odpověď je jasná…

Na první pohled je Podvolení příběh o až děsivě jednoduchém ovládnutí Evropy islámem. Proto francouzský název Soumission, který se překládá jako Podmanění, Podřízení či Podvolení a další podstatná jména spojená se submitivitou. Dějová linie příběhu není až tak působivá, snaží se přimět čtenáře přemýšlet. Zabývá se velkým tématem, kterého se chytne každý. Bohužel má skvělý potenciál, který je nedotažený a ze kterého se dalo vytěžit víc.

Setkal by se s tak vysokým ohlasem, kdyby nevyšel ve stejnou dobu s teroristickým útokem na redakci Charlie Hebdo?

Michel Houellebecq: Podvolení, 2015, Odeon, přeložil Alan Beguivin, 248 stran

3.12.2015 | Tereza Michálková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout