Závěrečné Hunger Games touží po velkém finále, přinášejí však jen povinnou tečku (recenze)

V KINECH: Hunger Games: Síla vzdoru 2. část / Hunger Games: Mockingjay - The Part 2

Válka o Panem je v plném proudu. Hrdinka knižní trilogie Hunger Games Katniss Everdeen (Jennifer Lawrence) naposledy zamířila do kin po celém světě, aby dovyprávěla příběh svržení nadvlády mocných nad chudými. Z brilantního nápadu, kterým je koncept "hladových her", zbyla poslední kapitola, která přínáší akci, strojené dialogy a pro diváky, kteří nečetli knihy, i nějaké to překvapení a zvrat. 

V druhé části Síly Vzdoru Katniss touží po konečném zúčtování s prezidentem Snowem a kapitolskou tyranií. Spojené síly třinácti panemských krajů se nadechují k poslednímu úderu, který má navždy zajistit svobodu a mír. Zákeřným nepřátelům ale ještě zbylo několik her v záloze.

Jedno je jisté. Filmová tetralogie na motivy knižní série Suzanne Collins zůstane v paměti Jennifer Lawrence, kterou role Katniss vykopla mezi úspěšné herečky onoho pozlátka Hollywoodu. Jenže co si počít, když už ani Lawrence nemá v závěrečném díle co hrát...Tvůrci Síly vzdoru v její druhé polovině vsadili na pár solidních jistot. Fanoušků knih jsou spousty, jakékoliv zvraty a překvapení budou naopak fungovat na nečtenáře a v neposlední řadě - každý chce vědět jak osud naloží s Katniss a světem Panemu. Filmaři by ale neměli nechávat diváky v takových jistotách. 

Síla vzdoru v knižní podobě ukazuje válku v její nejsyrovější podobě. Postup rebelů se neobejde bez četných obětí a úsilí o dobytí Kapitolu je vykoupeno utrpením a zkázou celého Panemu. Na plátně takovou válku neuvidíme (i díky nutnému věkovému ratingu 12+). Oběti sice přicházejí a pro neznalé příběhu mohou spustit lavinu emocí, ale ten největší boj se odehrává v neviditelném pozadí. Kamery celkem logicky vyhledávají Katniss, ale té zůstává strojená nepřítomnost a veškeré její emoce jsou stlačovány do nutných výstřelů ve vhodném okamžiku. Intimní dialogy jsou mozaikou červené knihovny a teenage komedií, naštěstí s nimi hlavní hrdinové šetří. 

Na druhou stranu má film i přes svoji více než dvouhodinovou stopáž tempo, akce je požehnaně a znovu - kdo neví, jací hrdinové válku přežijí, sleduje celý snímek se zatajeným dechem. Je velká škoda, že víc prostoru nedostaly zajímavé postavy z minulých dílů (BeeTee Latier Jeffreyho Wrighta, Caesar Fickerman Stanleyho Tucciho), pro příběh už ale nebyly podstatné. I tak mají Hunger Games silnou hereckou základnu, která i přes fádnost a povrchnost některých scén drží Lawrencovu sládačku pohromadě. Dobré finále před kapitolem a slavná exekuce v závěru trochu vylepšují celý obrázek, ale těsně před titulky nechávají autoři v divákovi divnou pachuť - jakoby ani žádné hry nebyly a vše je tak trochu jedno.

Hunger Games se určitě do dějin kinematografie zapíšou. Nejvíc však bude vyčnívat herecký vzestup Jennifer Lawrence. Protože ta diváka svými budoucími výkony nasytí. V tom současném se po Síle vzdoru úspěšně naplnilo očekávání konce, hlad po skutečném finále však přetrval.