Scénárista, divadelník, textař, zpěvák či herec Zdeněk Svěrák má šmrnc, to se ví. Že však i ve svých devětasedmdesáti letech umí své fanoušky stále mile překvapit něčím neobvyklým, to je prostě rarita. (I když nepochybuji o tom, že má pan Svěrák v šuplíku ještě další dosud nepublikovaná překvápka.)

Trojice (Obecná škola, Kolja a Vratné lahve) ze čtyř příběhů, které kniha nabízí, je notoricky známá, stále však nedošla do bodu, kdy urazí. Naopak díky scénám, které nikdy natočeny nebyly, dostává čtenář přidanou hodnotu.

Jak se píše na obálce knihy, čtenář této knihy dostává povídky ve finální podobě, a bude si většinou vybavovat, jak je syn Jan natočil.

S jednou výjimkou, a to příběhem Po strništi bos, který na zfilmování čeká. O čem je? Netřeba zabíhat do detailů, stačí dodat, že je psán velmi specifickým způsobem a že nejen Zdeněk Svěrák oprávněně v koutku duše doufá, že ho syn Jan zfilmuje. Podobu mu tak zatím může dát pouze vaše fantazie.

Víte, při kterém filmu došlo k první spolupráci se synem?

Víte, že se měl film Kolja původně jmenovat jinak?

Víte, co vedlo Zdeňka Svěráka k sepsání Vratných lahví?

Nejen na tyto otázky Filmové příběhy odpovídají. Nudit se u klasicky příjemně čtivých a hravých storek opravdu nebudete.

Ti, co mají Svěrákovy filmy či humor rádi jako já, nešlápnou vedle. Dostanou nejen to, co čekali, ale i něco víc, protože literární ztvárnění je nejen díky nezfilmovaným částem chtě nechtě něčím zajímavější. 

A právě to by naopak mohlo upoutat i ty, kteří by si jindy Svěráka v televizi za normálních okolností nepustili.

Pokud váháte s vánočním dárkem, mám jeden tip.

16.11.2015 | Michal Kvasnica Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout