Blíží se Noc divadel, jaký program na tuto událost chystáte?

Od 18 hodin bude probíhat happening nebo spíš taková bojovka, ve které herci jako průvodci v kostýmech postav z našich her představí návštěvníkům divadlo včetně zákulisí a kanceláří. Děti se mohou odpoledne těšit na  pohádku Honza a lesní skřítek, večer potom bude improvizace. Jedním z témat letošní Noci divadel je uprchlická krize, výtěžek proto následně půjde na konto nadace Člověka v tísni, která pomáhá přímo v Sýrii.

Jak budou na Kampě vypadat Vánoce?

Budeme hrát už klasickou Vánoční pohádku O kapru Karlovi, na kterou se vždy těší děti i dospělí. Na Mikuláše čeká děti pohádka Jak topič čerta napálil souboru UJETO a samozřejmě nadílka.

A co prosincové premiéry?

Prosinec je plodný. Chystáme obnovenou premiéru hry Jonathan Livingston Racek, je to nádherné poetické představení, kde spolu na jeviští hrají neslyšící, kteří příběh znakují, a slyšící, kteří ho doprovázejí mluveným slovem. Znakování je nádherný pohyb sám o sobě, který může být silným zážitkem i pro slyšící. Dále se chystá premiéra hry s pracovním názvem Neštěkej v posteli podle autorského textu Pavla Kryla. Spolu s Agátou Duškovou sehrají bláznivou absurdní komedii o partnerském vztahu. A ještě je naplánována premiera Vanilková džungle. Monodrama pro jednu herečku.

V novém roce pak chystáte trochu těžší téma…

Ano, v březnu bude premiéra Budu všude kolem tebe, což je představení, kde se objeví matky (neherečky), které  přišly o své dítě. Spolupracujeme  s organizací Dlouhá cesta a snažíme se, aby to nebylo představení bezútěšné, ale spíš inscenace o naději, o tom, že je to  bolestné a těžké období, ale dá se překonat. Téma smrti dětí je v současném světě spíše tabu. Naše představení má přinést očistu a naději, že tyto ženy mohou jít dál a mohou nalézt i radost a nový smysl života.

Jak se vám podařilo získat čtyři matky, které by byly schopné o své zkušenosti hrát?

Původně jich bylo osm, vytrvaly čtyři. Měly velkou touhu svůj příběh ztvárňovat, zvěčnit příběh svého dítěte a vlastně nás oslovily samy. V něčem budou na jevišti autentické, budou například pracovat s tím, co jim pomáhá a co naopak je  zraňuje. A na druhou stranu stylizované do archetypálních obrazů (fází, kterými musí projít každý). uvidíte tedy věci obecné i konkrétní. Myslím, že to bude srozumitelné. Ty ženy hrají nepateticky, věcně, lehce.

Co nového přinese do Divadla Kampa jaro?

Začneme chystat dramatizaci Anny Kareniny pro středoškolské publikum, bude to zjednodušená forma pro pět herců, Kareninu, Karenina, Kitty, Levina a Vronského, přičemž úhel pohledu bude z druhé strany, právě od Levina. Chci využít zdobené kostýmy, ruské tance a zpěvy, dumky, vzpomínku na tohle krásné a plodné období ruských dějin.

A jak zní celková koncepce pro tuto divadelní sezónu?

Aby Divadlo Kampa lákalo silnými příběhy, které nejsou plytké a skrze něž by rozdávalo radost a víru v to, že na tomto světě přes všechna úskalí a hrozby je úžasné žít.

V čem je divadlo zajímavé jako alternativa dalších institucí s bohatou tvorbou pro děti?

Je komornější, jemnější, více zaměřené na komunikaci a zapojení malých diváků do děje. Ctíme nepodbízivost a imaginaci. Mělo by být pravdivé, poctivé, vtipné a samozřejmě nesmí chybět hudba.  A naivní nikoliv ve smyslu hloupé, ale ve smyslu čisté.

Nově hrajete o sobotách a nedělích kousky pro děti i jejich rodiče nebo prarodiče.

Tato představení mají tak trochu terapeutický účinek, stmelují, kladou dětem otázky, se kterými by jim pak měly rodiče pomoci. Myslím si, že celý smysl divadla je v katarzi, proměně, která se odehraje v nitru člověka. A pak také ve spolupráci a přání si navzájem.

Foto: Pavel Ovsík

13.11.2015 | Tereza Pavelcová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout