Tak jako jednotlivá kolečka zapadají do dokonale zkonstruovaného stroje, i Rachel, hlavní postava jejího příběhu, bezvýhradně naplňuje atributy výše nastíněného konceptu a představuje jeho typickou představitelku. Po bolestném rozvodu zabloudila do slepé uličky, ve které svit pomyslných lamp nahradil věčně sžíravý stín jménem alkohol představující jediné a zároveň falešné potěšení jejího v troskách se nalézajícího života, jehož monotónní stereotyp je lemován pravidelnými cestami vlakem.

Právě během nich každodenně sleduje stále stejný dům obývaný na první pohled šťastně zamilovaným párem, který po čase pro sebe pojmenovává a v mysli mu přiděluje vyfabulovanou identitu. Dny nevinného fantazírování, prostřednictvím něhož Rachel navazuje s párem imaginárně-platonický vztah, berou za své společně s osudovým průjezdem odhalujícím, že je něco v nepořádku. V momentě, kdy se dozvídá o pohřešování něžné polovičky sledované dvojice, asi ještě zcela netuší, jak výraznou roli ji následující hodiny přidělí.

I přes existenci hned několika zajímavých zvratů nelze samotný příběh, který se poněkud šablonovitě a schematicky drží v mantinelech do hávu psychothrilleru oděné detektivky, označit za hlavní trumf autorčina debutu. Tuto úlohu daleko více plní způsob a s ním související prostředky, prostřednictvím nichž je čtenářům nabízen, a v rámci jejichž pomyslné hierarchické struktury stojí nejvýše samotná Rachel. 

Figurka zlomené, věčně nasávající a především výborně napsané ženy trpící častým výskytem toho, čemu se dostalo prozaického pojmenování okno, přesně naplňuje podstatu nespolehlivého vypravěče, který svou přítomností vnáší do knihy prvek příjemně paranoidní nejistoty a dodává ji dalšího rozměru, který se ještě umocňuje pravidelným střídáním vypravěčských perspektiv. Stav, kdy se krom již několikrát zmíněné Rachel dostávají další dvě ženy včetně samotné zmizelé, dovoluje autorce skrze nahlížení na stejné situace z několika odlišných úhlu vytvářet příjemné dramatické tření.

Paula Hawkins ho následně takřka bezchybně využívá, čtenáře vtahuje razantně do děje a napětí společně s očekáváním týkajícím se věci budoucích udržuje na konstantně vysoké úrovni. Podobně znamenitě si počíná v rámci postupného dávkování informací a nových skutečností schovaných v temných koutech jednotlivých postav; celé to v konečném důsledku připomíná s nadšením a precizností poskládané puzzle, jehož jednotlivé dílky do sebe zapadají s milimetrovou  přesností; zkrátka zatraceně působivá a s až řemeslnou elegancí napsaná skládačka vstřebávající a reflektující žánrové trendy.

5.11.2015 | Adam S. Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout