Osm důvodů, proč vidět film Pride, i když nejste gay, lesbička ani horník

V KINECH: Pride

1. Troška historie nikoho nezabije.

Nemáte rádi nudné poučování o dějinách, při kterém jste se ve škole dloubali v nose, hráli na mobilu Angry Birds nebo zapalovali spolužákům vlasy? Pak se neděste. V Pride se sice dozvíte něco o historii Velké Británie, ale bude to jen stručně a převážně zábavnou formou suchých hlášek. P.S: S českým režisérem Zdeňkem Troškou to celkem nemá nic společného.

2. Mysleli jste si, že Železná lady se říkalo Čachtické paní?

Ne že by šílená maďarská hraběnka z Čachtic Alžběta Báthory nepoužívala ráda železné nože a mučící nástroje. Jenže chyba lávky! Termín Železná lady se začal používat až v osmdesátých letech minulého století pro britskou premiérku Margaret Thatcherovou kvůli její neústupné a drsné povaze. Byla to právě tato milá dáma, která pronesla: „Je mi jedno, jak moc moji ministři mluví, pokud udělají to, co řeknu já.“

3. Chtěli byste všechny „buzny“ pokropit kulometem?

Prudí vás lidé s menšinovou sexuální orientací, zejména nagelovaní a všudypřítomní homosexuálové? Vrháte na každý plakát s "teplým" Eltonem Johnem nenávistné pohledy nebo dokonce nabroušené šipky? Pak vězte, že i mezi gayi se najdou hodní a odvážní lidé, kteří dokáží ostatním pomoci. Projevilo se to právě ve Velké Británii, kde londýnský spolek gayů a lesbiček LGSM, podpořil velšské horníky. Těm nechala Margaret Thatcherová zavřít doly a poslala na ně – za jejich protesty, policii. O tom všem se zmiňuje film Pride.

4. Máte rádi suchý humor?

„Kdo se cítí být vůdcem a chce jít do sálu první? Nikdo? Tak tedy půjdu já.“  Už samotné spojení vesnických horníků a londýnských homosexuálů je natolik absurdní, že vyvolává úsměv na tváři. Když k tomu připočteme množství suchých hlášek a vtipů i mnoho stejně trhlých situací - například příjezd gayů do velšského zapadákova - je zřejmé, že o zábavu není ve snímku Pride nouze.

5. Milujete britský nadhled a filmy?

Scénář od filmového nováčka Stephena Beresforda obsahuje pár nudnějších míst a film by si tudíž zasloužil o 15 minut zkrátit. Jenže jinak mu nelze téměř nic vytknout! Scénárista se s typicky britským nadhledem vyrovnal s neveselou érou ostrovní země a z možného dramatu se vyklubala optimistická komedie s několika pochmurnějšími místy. Navíc do svého scénáře vsunul důležité poselství o síle spojenectví zdánlivě bezvýznamných lidí.

6. Máte rádi přesný casting?

Málokterý film z poslední doby se může pochlubit takovým počtem výborných herců, kteří skvěle padnou do svých rolí. Ať už jde o Bena Schnetzera jako zakladatele LGSM, charismatického Paddy Considina, hrajícího nesmělého, ale odvážného a optimistického vůdce velšských „minérů“, stejně jako hvězdného Billa Nighyho nebo další ansábl – prakticky všichni hrají skvěle. To samozřejmě platí i pro Dominica Westa, Imeldu Staunton a Andrewa Scotta. Jakoby si Imelda pár svých kouzel přinesla s sebou z Harryho Pottera!

7. Nesnášíte superhrdiny?

Každý den se těšíte, že v kině uvidíte nového Spider-Mana s ještě větším pavoukem na hrudi? Čekáte, že vědci za třicet let vyndají z mrazáku Sylvestra Stalloneho, aby se vrátil v osmém pokračování Ramba, kde bude zachraňovat své krajany z obklíčení v muslimské Paříži? Pak vás musím zklamat – ve filmu Pride se žádný superhrdina nevyskytuje, jen samí „obyčejní“ lidé. Přesto spolu nakonec změní historii tak, že by to nedokázal ani Superman s Rambem dohromady!

8. Myslíte si, že vesničané jsou podřadná rasa?

Nesnášíte hromady hnoje, opuštěná pole a zapadlé podhorské vesničky? Pak vás asi Pride zklame, protože se nejméně z poloviny odehrává právě v zapadlém vidlákově ve velšských horách. Je plný záběrů na venkovské domy, nádhernou krajinu a místní „sokolovny“. Přesto se ho vyplatí vidět. Alespoň tedy pro ty, kdo si nemyslí, že za Prahou nebo Brnem končí svět…