Američtí Halestorm vystoupili poprvé v Česku

Už dvě hodiny před plánovaným vpuštěním fanoušků do Lucerna Music Baru se před vchodem začala tvořit fronta lidí, kteří netrpělivě vyčkávali, až konečně na živo uvidí show, kterou Halestorm v Česku vytvoří. Do osmé hodiny tato řada vedla až na nedaleko vzdálené Václavské náměstí. Ani tropické teploty, které v ten den překonávaly rekordy, nadšence neodradily a všichni do jednoho trpělivě čekali. Pak se dveře otevřely a z lidské kolony zůstaly jen kelímky od piva, prázdné láhve od nejrůznějšího alkoholu, sáčky od svačin a několik nedojezených kebabů.

Snaživí Imodium skvělé připraví na velká jména

Jakmile jsem do prostor Lucerny vstoupila já, chvilku jsem nevěřila, že se tolik lidí opravdu do tak malého prostoru natlačí. Avšak dobří lidé se vejdou všude. Zanedlouho se sice před mini pódiem začala tvořit tlačenice natěšených lidí, nicméně všichni byli naprosto tolerantní, a tak čekání na předskokany amerických Halestorm proběhlo v klidu bez agresivních výlevů. Něco málo kolem deváté hodiny jsme potleskem přivítali českou rock'n'roll-rockovou kapelu Imodium, která měla tu čest být předkapelou například Simple Plan.

Skandování davu však rychle ustalo a reakce publika nebyly vždycky tak aktivní, jak by si zpěvák Imodium Thom představoval. Kytarista občas vypadal, že na nějakou pořádnou show rezignoval. Thom se však snažil a předal nám všechnu svoji energii, asi tolik, kolik potřebujete, když to chcete pořádně rozjet. Na konec to vlastně bylo fajn vystoupení a kapela skvělá na poslech, ale i na to zbořit někde klub. Jenže nic moc nemůžete udělat, když lidé už trpělivě čekají na vystoupení svých oblíbenců.

one...two...three...check. Přichází Halestorm

Následovala úprava pódia a výměna nástrojů a konečně se před zraky všech a za bouřlivého potlesku a skandování objevili očekávaní Halestorm. Jejich energie na jevišti byla neskutečná. Ačkoliv se v prostoru Lucerny zanedlouho nedalo dýchat, a to nejen kvůli nedostatku vzduchu a nestíhající klimatizaci, jakmile Halestorm začali hrát, každý na tyto nepříjemnosti hned zapomněl.

Od začátku jsem si říkala, že tohle není kapela, která by měla hrát v klubu. Dovolím si říct, že ti by vyprodali i větší halu. Nakonec jsem však za tento komorní prostor byla ráda. I když jsem byla v nějaké páté řadě, pořád jsem měla Halestorm na dosah ruky. A jak řekla na začátku zpěvačka Lzzy: „Společně si to užijeme a budeme se navzájem cítit.“ Což byla také pravda. Pot z kapely, ale i z diváků po chvíli stříkal všemi směry, avšak zážitek byl přesto nezapomenutelný. Není divu, že skupina klub vyprodala.

Bláznivý bubeník se svou neskutečnou show

Během písniček se konalo několik odpočinkových pauz. Vždy jsme se však bavili. Nejvíce u sóla skvělého bubeníka Arejay Hale. Ten doslova rozproudil celý dav, který před ním stál, a já před jeho výkonem musím smeknout pomyslný klobouk. Jeho hra s maxi paličkami či ukázka hitu Papa Roach, kteří v Lucerně vystoupili v minulém roce, byla zkrátka famózní. Bubeník, energický blázen, ohromil snad každého. Nestačilo jen zírat s otevřenou pusou, bylo třeba si to užít celým tělem. Tuhle kapelu nic nezastaví, už to vypadalo, že bude konec a že se smutně rozejdeme do dalších končin, avšak jsme byli jen v půlce. Je třeba nezapomenout na elegantně do klobouku oblečeného basáka a usměvavého, na fanynky mrkajícího sólového kytaristu, který během koncertu vypotřeboval snad všechny trsátka, většinu však daroval radostné hordě lidí.

Kapela zahrála přes dvacet písní, nejen z nového alba. V živé premiéře odehrála skladbu Unapologetic. Všude se píše, že deska Into the Wild zase posunula jejich hranice. Já myslím, že oni posunuli ten večer naše hranice.

Halestorm v roce 1997 založila zpěvačka a kytaristka Lzzy Hale se svým bratrem, bubeníkem Arejay Halem. V současnosti se kapela skládá ze čtyř členů. Kromě dvou sourozenců je součástí také baskytarista Josh Smith a kytarista Joe Hottinger. Kapela se od svých začátků hodně posunula a dnes mají fanoušky téměř po celém světě. Jejich hudba je mixem rocku, heavy metalu a hard rocku. V albu Into the Wild se střídá řev, šepot a pomalejší rytmy, s nespoutanými songy, které se po prvním poslechu zaryjí hluboko do paměti. Nejvíce jsou inspirováni kapelami Black Sabbath či Led Zeppelin.

Foto: Kateřina Čajanková