Celý příběh Iana McEwana se točí kolem sourozenců Jacka, Julie, Sue, Toma a samozřejmě spousty betonu, kterým se jejich otec snažil pokrýt celou zahradu, aby se o ni už nemusel starat. Padá mrtev do čerstvého betonu ve chvíli, kdy jeho syn Jack v koupelně masturbuje. Způsobil mu to on? Nebo jak si se Sue a Julii hráli na velmi zkoumavé doktory?

Zůstávají v polorozpadlém domku spolu s matkou, která zemře ve své posteli. Nechá je zajištěné, ale samotné. Vědí, že je rozdělí do různých dětských domovů, když zjistí, že jsou bez rodičů. Ale oni chtějí zůstat rodinou. Jaký je tedy plán? Ještěže po otci zůstalo spousta betonu a velká bedna – teď už její rakev.

Pokud si žijete ve svém světě plném štěstí a krásných harmonických věcí, určitě se této knize vyhněte. Příběh již od začátku naprosto absurdní opravdu neoslní milovníky klasické konvence nebo morální hlídače. Pohybuje se někde mezi střední perverzností až maximální snahou šokovat. Pohrává si s tématikou dospívající erotiky, popravdě převážně s dospívající erotikou sourozenců. Naprostá absence dospělého elementu a autority je nechá načichnout volnosti a svéhlavosti. Nemají kde a od koho vnímat morální meze.

Řekla bych, že se jedná o jistou snahu autora poukázat na úpadek rodinného života. Rodina je základem, který máme snad už i vrytý v kůži. Nedokážeme bez ní normálně fungovat, ale přesto se ve velkých procentech rozpadá. Děti jsou dávány do dětských domovů a přestávají vnímat klasické vzorce, kvůli kterým společnost drží po hromadě. Poukazuje, že máme v povaze uzavírat rodinný kruh a hledat zbývající členy.

A jak už to tak bývá, každý spisovatel své myšlenky předkládá v různě zkousnutelných formách. McEwan je level pro ty otrlejší, ale ti si knihu zaručeně užijí!

MCEWAN, Ian. Betonová zahrada. V tomto překladu vydání první. Praha: Odeon, 2015, 153 stran. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1624-8.

5.8.2015 | Tereza Michálková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout