Mrtvý pes a autistický detektiv. V divadle Kalich na stopě Podivného případu

Pes s vidlemi zabodnutými v zádech. Nevyjasněný případ nenechá patnáctiletého Christophera (Jan Cina) spát a rozhodne se přijít této úkladné vraždě na kloub i přes nevůli svého otce. Vrhá se do prostředí, které je pro něj samotného těžko pochopitelné – trpí totiž Aspergerovým syndromem, lehčí formou autismu. Nerozumí lidem, nemá rád doteky a okolní svět chápe pouze do té míry, s jakou jej lze uchopit logickým uvažováním.

Oporou mu je Siobhan (Hana Vagnerová), která s ním prožívá jeho dobrodružství a pomáhá mu porozumět chaotickému světu. Je průvodkyní v jeho vnitřním vesmíru, jejím prostřednictvím můžeme lépe nahlédnout do jeho uzavřené mysli – to činí z Christophera přístupnější a pochopitelnější bytost, která se svým prožíváním a životními situacemi neodlišuje od zdravého člověka.

Duo Jan Cina a Hana Vagnerová na jeviště perfektně ladí. Ego a alter ego uzavřené ve třech bílých stěnách, jakoby uvězněné ve vlastní mysli, kde se realita prolíná s asociativními myšlenkami a vzpomínkami. Za rouškou sociálního handicapu se tak ukazuje bohaté vnitřní uvažování a křehkost duše.

V roli Christopherových rodičů se objevují Marek Daniel a Simona Babčáková. Další postavy, převážně komického rázu, ztvárnili Zuzana Stavná a Petr Vančura. Všichni vstupují do prostoru Christopherovy mysli, přinášejí a odnášejí předměty, které konkrétní situační scény charakterizují. Zveličování vjemů, komických prvků i hrou se světly krásně demonstrují Christopherovu smyslovou přecitlivělost.

Podivný případ se psem sklízí úspěch na světových prknech, v českém prostředí byl uveden nejprve v Kladně, později v Brně a také v Ostravě. Do Prahy ho přivedlo divadlo Kalich a s ním režijní dvojice Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR), kteří se hry chopili s neobyčejnou hravostí a důrazem na detaily. Spolurežisér Martin Kukučka označuje hru za „nostalgickou komedii“. 

„S režiséry jsme se dohodli, že na jevišti nechceme zinscenovat odborný seminář o autismu, ale že se pokusíme vytvořit obraz světa autistů tak, jak si ho představujeme," říká hlavní hrdina Jan Cina.

A to se také povedlo – citlivým a chápajícím způsobem nahlédli do vnitřního světa jednoho dospívajícího chlapce, a co víc, dokázali tuto zkušenost zprostředkovat divákovi, aniž by ho zahltili náročným psychologickým rozborem. Není to příběh o matematickém géniovi, ani jeho nemoci. Je to pokus o nahlédnutí do vnitřního světa člověka, který těžko své prožívání chápe a projevuje. Nenáročné, melancholické, ale i humorné pojetí, které rozhodně splnilo očekávání.

• Úvodní fotka: zdroj stránky divadla Kalich
• Foto: Marián Juskanin