V klasické německé veselohře Rozbitý džbán má soudce Adam pod dohledem revizního rady vyřešit případ selky Marty, která žaluje snoubence své dcery Ruprechta za to, že jí rozbil starodávný džbán. Ruprecht však tvrdí, že viděl jiného muže, jak prchá oknem Evina pokoje a džbán při tom shazuje. Soud se spíš než džbánu týká pověsti mladé Evy a je stále jasnější, že Adam soudí vlastní vinu.

V Mahenově divadle uvedli hru ve zbrusu novém překladu Kateřiny Bohadlové, který je chvályhodně svižný, hovorový, místy vulgární a velmi rytmický. Ani výborný překlad však nedokázal zachránit nedostatky samotné předlohy, v níž je pointa jasná hned od první strany. Přestože situace jsou vtipné a Kleistovým cílem bylo hlavně zobrazit Adamovo vylhávání se z vlastní viny, je škoda, že divákovi je hned v prvních pěti minutách jasné, jak vše dopadne. Toto však není výtka inscenátorům, spíše zamyšlení, proč se tato hra u nás uvádí tak často.

Přesto se však režisérovi a zároveň uměleckému šéfu činohry, Martinu Františákovi, podařilo ze hry „vytřískat“ maximum. Hodinu a půl dlouhá inscenace bez přestávky je od začátku do konce zábavná a svižná. Velmi vtipné byly monology postav, které se při četbě mohou zdát příliš dlouhé, avšak v inscenaci patřily k tomu nejzábavnějšímu.

Františákovi a jeho hereckému souboru se podařilo přesně vykreslit charaktery postav. Exceloval zde Zdeněk Dvořák v hlavní roli soudce Adama, který se šikovně vylhával ze své viny, ale zároveň dokázal odhalit i stinnou stránku své postavy. Po Dvořákovi byli nejvýraznější a nejzábavnější Tereza Groszmannová a Petr Bláha v rolích temperamentní paní Marty a poněkud hloupého, ale hodného Ruprechta. Kromě souboru Mahenova divadla se zde představila studentka JAMU Tereza Slámová v roli Evy.

Sám Františák říká, že jeho inscenace nemá být detektivka, ale lidový příběh „prznění pravdy“. I přes aktuální vyznění závěru, kdy se Adamova vina sice provalí, ale on nemůže být odsouzen kvůli své imunitě, divák odchází s pocitem, že je to přece jenom trochu málo a že by bylo lepší, kdyby bylo ve hře i nějaké napětí a moment překvapení.

29.4.2015 | Pavla Haluzová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout