Izraelská Mikve umožní nahlédnout do duše ortodoxních židovek

Celé drama se odehrává v židovské rituální lázni mikve, respektive v čekárně na lázeň a samotným bazénkem, kde dojde k ponoření dle striktních rabínských pravidel. Autorem svérázné futuristické scény je Jan Dušek. Lázni šéfuje opatrná Šošana (Iva Janžurová – skvěle pracuje s hlasem, ve vypjaté situaci jí vždy přeskočí, a tak zvládá přechody od tragičnosti ke komice své role). Ovšem Šošanin „klid na práci“, tutlání, odmítání odpovědnosti za ženy, které do lázně přicházejí s různými problémy, naruší mladá lázeňská Šira (Vanda Hybnerová).

Ta se oproti očekávání začne angažovat v pomoci těmto ženám. Ať už se jedná o doma týranou Chedvu (Eva Salzmannová), její traumatizovanou dceru Eliševu (Pavla Beretová) nebo překrásnou, čerstvě vdanou a patrně homosexuálně orientovanou Tehílu (Jana Pidrmanová) – Šira vidí své poslání v tom, aby jim pomohla.

Ortodoxní „konformistky“ Esti (Jana Boušková) a Hindi (Taťjana Medvecká) se tváří, jako by se jich to vůbec netýkalo – Esti má šest dětí a nadrženého manžela, zatímco Hindi by nejraději všem diktovala, co mají dělat. Opravdovou spoušť udělá v mikve zpěvačka Miki (Antonie Talacková), které je ultraortodoxie k smíchu a v rituální lázni se ocitla jen kvůli svému manželovi.

Mikve je první celovečerní drama Hadar Galron. Přes svou kontroverznost získala prestižní izraelské ocenění „Hra roku 2005“ a její uvedení doprovázel velký úspěch. Smyslem Mikve je poukázat na absurditu některých ortodoxních příkazů, které jedinci namísto svobody a síly poskytují utrpením a nedávají mu v životě žádný smysl. Přestože autorka není feministka, objevují se v dramatu určité náznaky odkazující na její světonázor, který se snaží být k židovským ženám současnosti vstřícný.