Kazimír a Karolína: rozchod za zvuků bujarého veselí

Kazimír a Karolína: rozchod za zvuků bujarého veselí70%

Letošní sezóna nese v Divadle Petra Bezruče název Ztráty a nálezy. A v souladu s ním se Bezruči probrali naditým šuplíkem polozapomenutých dramat, aby v něm (znovu)nalezli již před více než osmdesáti lety napsanou hru Ödöna von Horvátha Kazimír a Karolína.

Jedná se tak o hru letitou, nikoliv však zatuchlou. Příběh dvou zamilovaných, kteří přicházejí za zábavou, aby nakonec po prvním nedorozumění odcházeli v objetí jiných, není vlastní pouze Oktoberfestu 30. let minulého století, v rámci něhož se původně odehrává. Jedná se o story daleko univerzálnější, stojící mimo vymezený bod na časoprostorové ose a v drobných obměnách neustále se opakující. Uvedené pak Bezruči ještě podtrhují tím, že hru zasazují do současnosti.

A nutnou podotknout, že aktualizace hře výrazně prospívá. Diváci jsou tak rázem přeneseni na místo jim dobře známé a přitom zároveň nikoliv jasně určené. Četné indicie sice nesměle napovídají, že se jedná o proslulou ostravskou Stodolní ulici, ale stejně tak by se mohlo jednat o výřez z kteréhokoliv hudebního festivalu či jen tradiční pouti. Způsob, jakým Bezruči jevištně malují atmosféru nenarušitelného veselí, je - i díky pulzující a živě produkované hudbě Freakbandu - vskutku excelentní. Neutuchající tep nespoutané zábavy je až slyšitelný. Nejednoho se musí zmocňovat neodbytný pocit povědomosti, který dává oživnout vzpomínkám na utonutí v náruči bezstarostné noci a moři prázdných kelímků od piva, které jsou v inscenaci taktéž využity.

Jen škoda, že v podobných superlativech se nedá hovořit v případě prezentace samotného děje, který se chvílemi jen tak upachtěně vleče; schází výraznější tempo, lépe zvládnutá dramatická gradace i větší dávka emocí. Zmíněné vyleze na povrch především při srovnání s již dříve uvedenou, tématicky ne zcela vzdálenou a v daných ohledech daleko vydařenější inscenací Můj romantický příběh.

Na závěr se po sinusoidě opět vraťme k pozitivním stránkám Kazimíra a Karolíny, ty totiž převažují. A patří mezi ně i herecké výkony. Michal Sedláček s Pavlou Gajdošíkovou tvoří divadelně skutečně silný divadelní pár. Především druhá jmenovaná si svou roli neskonale užívá. Nefalšovaný dívčí půvab, který Karolíně nadělila, je bez přehánění odzbrojující. Největší potlesk si však zaslouží Jan Vlas. Nesmělý podivín Schürzinger se v jeho rukou mění v nezapomenutelnou figurku. Fenomenální výkon; jeden z těch, které postávám vtělují duši.

Názor informuji.cz: 70%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Mohlo by se ti líbit...

Místo konání: Divadlo Petra Bezruče

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!