Ghoul: atmosférická esence čirého strachu v režii Petra Jákla

Ghoul: atmosférická esence čirého strachu v režii Petra Jákla80%

V odlehlosti bezútěšné temnoty vyhlíží své bezbranné oběti. Dočká se po dlouhých letech zapomnění bez jeho oblíbeného jídla - lidského masa? To se dozvíte v novém snímku Ghoul, který právě přichází ve světové premiéře do českých kin!

Když se čtyři mladí američtí filmaři vydají na odlehlý ukrajinský venkov, netuší, co je tam čeká. Chtějí natočit dokument o „tradici“ kanibalismu na Ukrajině - zejména velkém hladomoru v letech 1932 – 1933, způsobeném sovětským diktátorem Josifem Stalinem.

Odkaz sériového vraha

Jenže skupina západoevropanů, které si zahráli tři Američané a jedna Britka, narazí v opuštěném domě uprostřed východo-ukrajinských lesů na tajemné zlo, představované „odkazem“ sériového vraha Andreje Čikatila. Tento reálný zvrhlík mezi lety 1978 a 1990 zavraždil a částečně snědl kolem 55 lidských obětí – především dětí a žen. Jak se režisérovi snímku Petru Jáklovi ml. podařilo přenést atmosféru strachu a nekončícího zla na stříbrné plátno?

Jákl, který je společně s Petrem Bokem spoluautorem scénáře, si se svým druhým snímkem poradil více než dobře. Po ryze českém Kajínkovi z roku 2010 se totiž rozhodl natočit atmosférickou „lekačku“ s mysteriózními prvky rovnou v angličtině. To mu společně s netradičním námětem snímku a kontakty v USA zajistilo smlouvu na promítání Ghoula v zemi hollywoodských studií. Nutno říci, že zcela zaslouženě.

Atmosféra, ze které mrazí!

Pokud pomineme prvních pár minut, tak Jáklův nový snímek již od své druhé třetiny stopáže umně buduje ponurou atmosféru strachu, z níž se některým lidem v sále může udělat až nevolno. Využívá k tomu jak motivu roztřesené „dokumentární“ kamery, kterou známe například z kultovní Záhady Blair Witch, tak i poměrně nečekaných „lekacích“ scén, stejně jako zpočátku pouze naznačeného a neznámého nebezpečí. To se většinou projevuje pouze jako náznak imaginární "duchařiny", ponoukané ukrajinskou vědmou v podání Aliny Golovlyové.

Přestože se tvůrci Ghoula téměř jistě Záhadou Blair Witch inspirovali, výsledek české produkce tento slavný film ještě v mnohém převyšuje. Důvodem je především skvěle vybraná lokace, v níž se děj odehrává, stejně jako dovedně seskládaný scénář Ghoula, vycházející částečně z reálných a velmi krvavých událostí, z části pak z filmů o nadpřirozených silách, jako byl výborný Poltergeist, dokončený roku 1982.

Lepší než Záhada Blair Witch?

Ve snímku je dokonce využito několika autentických záběrů, a věřte, že nejen během nich bude většině diváků běhat mráz po zádech. Přestože některé scény Ghoula – zejména počáteční rozhovory s místními „domorodci“ nebo občasné - trochu nelogické - chování postav trochu zamrzí, celkově nové dílko funguje téměř na jedničku. Výborné také je, že se konečně někdo z českých filmařů rozhodl vystoupit z klišé věčně omílaných romantických a černých komedií, dramat, dokumentů a historických snímků.

Přes své balancování na hraně béčka, které je však v tomto žánru „lekaček“ pochopitelné, si jeho tvůrci vzali téměř to nejlepší z podobných snímků. Atmosféru mysteriózně-nadpřirozeného ohrožení z Blair Witch, Záhady hory mrtvých a Těch druhých, bezútěšnost lokace převyšují filmové Silent Hill a konečně klaustrofobní pocit beznaděje ze Saw: Hry o přežití. Poslední část Ghoula se totiž odehrává částečně v podzemí. Žánrově je pak snímek směsí temného thrilleru s hororovými prvky.

Povedený mix bez větší originality

Tento mix – přes absenci větší scénáristické originality - tvoří kupodivu dějově vyvážený a povedený snímek.  Nutno také ocenit, že Ghoul nemá až na závěrečnou část zbytečně krvavý děj, typický pro scénáristickou bezradnost. Většina jeho scén též (v tomto žánru poměrně překvapivě) dává smysl. I prakticky neznámí herci a herečky – Jennifer Armour, Debra Garza, Jeremy Isabella, Paul S. Tracey a Alina Golovlyova hrají obstojně. Pochvalu si zaslouží zejména posledně zmíněná dívka, která si svou „posedlou“ zahrála s velkou chutí. Rozhodně bych jí nechtěl potkat v nočním lese :-).

Rozporuplný Ghoul zajisté patří k lepším filmařským počinům svého žánru, proto se dá očekávat jeho úspěch během zahraničních projekcí. Příčinou je jeho poměrně povedený děj, dobré herecké výkony, stejně jako výborné lokace a skvělé atmosféře strachu a "autenticity". Slabinou je naopak méně dějové originality, pár nemastných a nechtěně legračních dějových úseků, stejně jako některé „lekací“ scény, zesílené v kině účinkem velmi silného zvuku.

Jákl vystoupil z českého "stínu"

Po dlouhé době jsem se však v kině během sledování Ghoula chvílemi vskutku bál, přestože mě z podobných filmů dokáže překvapit jen máloco! I když Ghoul není určen pro odpůrce tohoto žánru a skalní příznivce „nasládlé“ romantiky, bude se líbit mnoha lidem, kteří vyhledávají podobné filmy, zatímco další ho budou zatracovat. Rozhodně také není vhodný pro děti.

Jaké bude mé hodnocení? Uděluji mu slabších 80 procent. Nejen proto, že mám podobné snímky rád, ale i pro jeho kvalitu a výjimečnost v poměrech české filmařiny. Můžeme si jen přát, aby takových vybočení ze stojatých vod bylo víc.

Názor informuji.cz: 80%

Kdy a kde dávají film: Ghoul

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Režie:

Kdy a kde dávají film:

Podobné filmy

AdsManager: Ads position 'smr-mobile' doesn't exists (filename: /var/www/informuji/releases/release_1543927035/classes/AdsManager/ads/smr-mobile.adsense.html)