„Během havárie autobusu zemřelo třicet lidí,“ pronáší televizní moderátorka. Za ní se objevují záběry zmrzačených a zkroucených těl. Že je vám to povědomé? Do světa novinářských „hyen“ nás zavádí atmosférický film Slídil. Vyniká v něm jak představitel hlavní role, tak i dynamická kamera a výjimečně úderný pohled na televizní zpravodajství bez jediného zbytku etiky.

Od zoufalce k bulváru

Ale více o ději snímku, pocházejícího od režiséra Dana Gilroye. Uživit se v éře ekonomické krize není snadné. Své o tom ví i Lou Bloom v podání talentovaného Jakea Gyllenhalla. Mladík - zpočátku bez práce - bloumá ulicemi L. A. a krade dráty. Později se náhodou připlete k dopravní nehodě, během které reportéři natáčejí „poněkud drastické záběry“. Hlavního antihrdinu tehdy napadne, že by se mohl této práce sám ujmout.

Poté, co sežene starší kameru, otřískané auto a policejní scanner, vyráží do akce. Hnán hladem a ctižádostí je rozhodnut být lepší než konkurenční kameramani, prodávající záběry do béčkových televizních zpravodajství. A to se mu postupně daří.

Jak natočit "nejlepší" reportáž?

Za úspěchem šplhá nejen díky drzosti, ale také doslova přes mrtvoly, když se neštítí některým nehodám pomoci ke vzniku. Cizí mu není ani manipulace s důkazy o zločinech, kvůli „vypečenějším“ záběrům. Kromě toho, že nemá žádné svědomí, je Lou totiž i sociopat, který ve skrytu nesnáší lidi. Přes jistou přehnanost tak Slídil tnul v tomto ohledu snad až příliš do živého!

Úžasný Gyllenhaal vybočuje z řady

Doslova uchvacující je úžasný Gyllenhaalův herecký výkon. Jeho kameraman a reportér je totiž natolik slizký, odporný a bezcitný, že se mu vyrovná málokterá filmová postava z poslední doby! Kromě šílené vizáže vyhublého individua s vypoulenýma očima, skelným výrazem a odporným úsměvem mu v tom pomáhají i jeho úsečné hlášky, pronášené na adresu ostatních. O jeho činech se pak netřeba zmiňovat. Mladý herec překonal i svůj výkon z výborného Zmizení.

Výborní jsou též další herci. Neurazí vás jak charismatická Rene Russo v roli šéfky televizního zpravodajství, tak i úhlavní bulvární konkurent Bill Paxton nebo dosud téměř neznámý Riz Ahmed jako Louův reportérský parťák. Další postavy zůstávají v jejich stínu, a zřejmě je moc nepostřehnete.

Na hranici thrilleru a komedie

Co je třeba také vyzdvihnout, je skvělá atmosféra snímku, připomínající chvílemi mix Drive, absurdních dramat a některých Hitchcockových snímků. Může za to jak atmosférická kamera Roberta Elswita, tak i hudba od Jamese Newtona Howarda, která snímku propůjčuje dynamickou a pochmurnou atmosféru, avšak s některými prvky černé komedie.

Během mnoha nočních průjezdů nočním městem plným zločinu, dopravních tragédií a bulvárních „supů“ vás film přesvědčí, že „Město andělů“ nese své jméno nějakým podivným omylem. Přispívá k tomu nejenom čekání na to, co ještě horšího předvede hlavní postava, ale také obtížně odhadnutelný děj, související s nečitelnou Louovou povahou. Snímek tak osciluje na pomezí akčního žánru s mrazivým humorem a dramatických thrillerů s přídavkem jisté odpornosti.

Výborná kamera, nedotažený scénář

Přesto si režisér Gilroy, jehož je tento snímek prvotinou, zachovává od jednání hlavní postavy odstup a nesnaží se prostřednictvím filmových políček příliš zbytečně moralizovat. Také několik akčních honiček městem se povedlo na jedničku. V režisérském pojetí tedy nelze snímku téměř nic vytknout. Kupodivu horší je to se scénářem Slídila od stejného muže.

Přes Gilroyovy nesporné úspěchy na tomto poli, (napsal například scénář k akčnímu thrilleru Borneův odkaz) má příběh Slídila některá slabší místa. Jde především o znázornění americké policie jako tupé bandy, která si není schopná ověřit Louova podivná tvrzení pomocí bezpečnostních kamer. Též nevysvětlený přechod poněkud primitivního a násilnického sociopata v úspěšného a cílevědomého reportéra nedává zcela smysl.

Povedená sonda do televizního bulváru

Pokud však vynecháme částečně nedotažený scénář, jedná se v případě Slídila o jedno z příjemných filmových překvapení loňského roku! Výborné herecké výkony, atmosférické zachycení špinavé reportérské bulvární práce, stejně jako skvělá režie a hudební soundtrack společně vytvořájí skvělý umělecký počin, z kterého však chvílemi mrazí. Většina diváků Slídila nejen ocení, ale také možná některé z nuch donutí k zamyšlení, co vede k poptávce po konzumaci velkého počtu vražd a nehod v „přímém televizním přenosu.“

Kdy a kde dávají film: Slídil

29.1.2015 | Petr Koutský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout