„Já po vás nechci, abyste dva ze svého středu obětovali, ale abyste jich pět zachránili.“

Francouzská černá komedie se odehrává v období nacistické okupace Francie a začíná setkáním sedmi přátel na oslavě narozenin Sophie. Veselá nálada skončí v okamžiku, kdy jsou před domem zastřeleni dva němečtí důstojníci a do bytu vtrhne major Kaubach, aby odvedl dva rukojmí, kteří nejspíš půjdou na smrt. Kaubach nechává na přítomných, aby rukojmí ze svého středu vybrali sami. Začíná tak odhalování skutečných lidských charakterů a vůle přežít za jakoukoli cenu.

Svižná oslava narozenin

Samotná inscenace začala povedeně. Scénou Milana Davida byl pokoj v honosném domě s velkými okny, která však byla polepená novinami, a nebylo tak vidět ven. Perfektně tak byla navozena atmosféra jak veselé události oslavy narozenin, tak nebezpečné a pochmurné doby roku 1942. Postupně se sešli všichni představitelé sedmi přátel, z nichž nejvýraznější byla ironicky afektovaná a velmi vtipná Magdaléna Tkačíková. První část inscenace do příchodu gestapa byla vtipná a svižná.

Nevýrazné nebezpečí

Ve chvíli, kdy na scénu přišel major Kaubach, se situace obrátila, tento obrat však nebyl dostatečně inscenačně ztvárněný. Kaubach, kterého hraje hostující Petr Kubes, nebyl dostatečně hrozivý a stejně tak reakce všech ostatních na nebezpečnou situaci byly málo prožité. Ve chvíli, kdy se zdálo, že jeden z přátel je zastřelen, ostatních se to nijak výrazně nedotklo. Ač to byl nejspíš režijní záměr, tento herecký minimalismus hře spíše uškodil a divák se tak nemohl dostatečně vžít do jinak vypjaté situace. Přesto je nutno vyzdvihnout výkon Martina Siničáka v roli Pierra, který se výborně popral s rolí slepce a jako jediný také s emocemi své postavy, které se tak dokázaly dotknout i diváka.

Neuškodilo by také častější použití hudby, což by mohlo zabránit stále pomalejšímu tempu inscenace.

Přesto se však nejedná o nudný zážitek a je nutno ocenit především dramaturgickou volbu právě Hostiny dravců.

2.11.2014 | Pavla Haluzová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout