Trojské tradiční vinobraní - svátek těla a mysli

Trojské tradiční vinobraní - svátek těla a mysli 

Trojské vinobraní patří k všeobecně nejvyhledávanějším, a to i z důvodu bezprostřední blízkosti „zdroje“ – vinice svaté Kláry. I tentokrát svátek vín, jenž proběhl ve dnech 13.-14. září, oslnil rozmanitostí, oslovil bohatým doprovodným programem a příjemně překvapil absencí tlačenic (že by následek předpovědí nepříznivého počasí?).

Sobota však byla navýsost povedená, a tak kromě krátkých nárazových přeháněk (před nimiž jste se ostatně mohli schovat přímo v Trojském zámku, vstup do kterého byl mimochodem u příležitostí vinobraní poloviční) nic nemohlo zabránit celodennímu popíjení vín a burčáků všech cenových a chuťových kategorií. Další příjemností vinobraní bylo to, že se rozprostřelo i mimo areál zámku, a to na kopci vinice, což samozřejmě vybízelo k (svaly a mysl) podněcující procházce.

Na festivalu byli zastoupeni jak pověstní velikáni, klenoty z Velkých Pavlovic, vinařství Kosík či Chateau Lednice, tak i menší, méně známá vinařství. Nesměli chybět ani představitelé z Čech: mělnické vinařství Kraus či vína z Viničního altánu v Havličkových sadech, o ambasadorech z místní vinice svaté Kláry ani nemluvě. Ze zahraničních „reprezentantů“ se na svátek vin dostavilo jen pár, a to portugalská vína z trutnovského obchodu a nejbližší soused – Slovensko. Na vínech z obce Pezinok ověnčených medailemi jsme si ostatně pochutnali nejvíce: půda východních Karpat, jak nám bylo vysvětleno odborníkem na slovo vzatým, se vyznačuje vyšším podílem vápence, než je pro pěstování vína běžné, díky čemuž lahodný mok z místního vinařství Pavelka získává neotřelou a unikátní chuť.

Když nám po několika skleničkách vyhládlo, nepřišli jsme zkrátka: festivalové gurmánské stánky dokázaly uspokojit chuť každého jedlíka. Rozmanitost klobás, sýrů – a to i od polských sousedů – lákala svou vůní již ze vzdálenosti několika metrů, a pro příznivce zdravějších pochutin se servíroval festivalový „must-have“ dnešní doby: palačinky z pohankové mouky.

Sečteno podtrženo: Troja si nás získala hned napoprvé, i když na řízené degustace v zámeckém sklepení jsme se nakonec nedostali. Velký dík patří MČ Praha 8 a hlavně Botanické zahradě hl. m. Prahy za skvěle zvládnutou organizaci události a nabitý program: byli jsme přilepeni k jazzové scéně, ale nechyběla ani cimbálovka pro navození jedinečné atmosféry. Rodiny s dětmi také nepřišly zkrátka: zatímco rodiče upíjeli Bakchusův mok, jejich ratolesti byly zabaveny v dětském koutku. Nezbývá než doufat, že se z trojského vinobraní stane příjemná tradice.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!