Alice Nellis o Sedmero krkavcích: Pohádky jsou důležité a je jich málo

Alice Nellis o Sedmero krkavcích: Pohádky jsou důležité a je jich málo 

Úspěšná režisérka a všestranná umělkyně dokončuje natáčení své první pohádky Sedmero krkavců. Proč se po komediích Perfect Days a Revival vrhla Alice Nellis na nový žánr? Odpověď nejen na předchozí otázku naleznete v našem rozhovoru.

Právě natáčíte svou první filmovou pohádku Sedmero krkavců, vycházející z předlohy Boženy Němcové. Proč jste se po mnoha dokumentárních filmech a komediích rozhodla právě pro tento - převážně dětský žánr? Hrálo v tom nějakou roli, že jste"čerstvá" maminka?

Jsem čerstvá maminka posledních osm let. Takže spíš bych řekla, že mám děti již natolik dlouho, že mi došlo, jak důležité jsou pohádky a že jich je málo. Alespoň takových, které bych svým dětem chtěla pouštět. Ale samotný scénář vznikl už přes sedmi lety, takže tak náhlé překvapení to zase není.  

Máte ráda i další pohádkové příběhy od Boženy Němcové?

Mám je ráda, ale těžko bych vybírala nějakého dalšího favorita. Sedmero krkavců je asi moje opravdu nejmilejší. Je to totiž pohádka o věcech, které mi připadají důležité - síla slova a lidského přání, lež a pravda. A je to také o tom, že zlo má své kořeny a přenáší se z generace na generaci. Příběh má i odvážnou a aktivní hrdinku, která nečeká, až jí pomůže nějaké kouzlo. Je v něm i prostor pro humor a další rozvíjející se roviny. 

Jak se bude Váš nový snímek lišit od předchozího, poměrně temného zpracování od Ludvíka Réži z roku 1993? Dočkáme se v něm více humoru, jak je pro Vás typické?

Myslím, že pohádka je o jakési rovnováze temna a světla, což asi zjednodušeně znamená dobro, ale taky třeba legraci, a o tuhle rovnováhu se snažíme. Děti se rádi bojí a smějí a taky chtějí, aby to dobře dopadlo. To všechno tento námět poskytuje. U pohádky mi přijde velmi důležitá uvěřitelnost postav a jejich živost. Hlavní hrdinka a její protějšek pro mě mají být živí, vtipní lidé, kteří se o něco aktivně snaží, jsou odvážní a zábavní a někdy strašně stateční, a jindy ne. Naše verze má několik dalších rovin, které postavy oživují v tom, že můžeme chápat, proč dělají to, co dělají. Myslím, že vizuálně jsme pohádku také pojali trochu jinak. 

Inspirovala jste se během psaní scénáře Sedmera krkavců od stylu Zdeňka Trošky, který je asi nejznámější český "pohádkový" režisér nebo od jiných filmových tvůrců?

Spíše tou Boženou Němcovou.  

Máte nějaký filmařský vzor - režisérský, scénáristický, či jiný?

Je spousta lidí, jejichž práci obdivuji a s nadšením sleduji. Slovo vzor mi přijde trochu zavádějící. Snažím se filmy točit, jak nejlépe to umím já. Tedy co nejblíže svým představám a také adekvátně danému scénáři a žánru. 

Vaše pohádka disponuje výjimečnou výpravností a důrazem na nádherné lokace. Se štábem jste byli například v Zuberci v Tatrách na Slovensku nebo na českém hradě Zvíkově. Vybírala jste některé lokality sama? Na které z nich se Vám osobně zatím nejvíce líbilo?

Lokace jsme vybírali s architekty - Ondřejem Maškem a Peterem Čaneckým - a také spolu s producenty. Asi nejvíc se mi líbilo v Tatrách, ale tato lokace byla také nedrsnější. Zažili jsme tam povodně a vichřice. Ale na druhou stranu, vyrobit uměle takovou horskou průtrž mračen by se nám určitě nepodařilo. Dramatické počasí k pohádce, která se z velké části odehrává v přírodě, patří. Takže nakonec jsme měli vlastně štěstí. Jen jsme se odnaučili příliš podrobně plánovat. Natáčecí plán daného dne se odvíjel od toho, do čeho jsme se ráno probudili.  

Hlavní roli v Sedmero krkavcích - dívku Bohdanu - jste prý psala od počátku "na tělo" sympatické herečce Marthě Issové. Proč jste od začátku počítala na roli právě s ní?

Protože je výborná a na danou roli se hodí. Má všechno, co si u Bohdanky představuji. Je to člověk, který bez textu, protože hrdinka velkou část filmu nesmí promluvit, dokáže komunikovat, bavit a dojímat. Umí šplhat po skalách jako veverka a nebojí se ani ledové vody v potoce nebo krkavců. A je to prostě ona.  

Jak se Vám s Marthou a ostatními představiteli hlavních postav - Zuzanou Bydžovskou a Sabinou Remundovou - během natáčení spolupracuje? Herečky a herci si Vás jako režisérku velmi chválí.

A já si chválím je. Jsou stateční a odolní a zábavní. Proto jsem si je vybrala, protože už předem bylo vcelku jasné, že půjde o velmi náročný projekt. Když jsme na promočenou Marthu za chladného dne už počtvrté museli pustit dešťostroj, který používal ledovou vodu z horského potoka, tak už jsem se málem rozbrečela já. A Martha statečně mokla dál, tahala kopřivy sem tam ledovou vodou a byla prostě hrdinka. Sabina například strávila dopoledne zavěšená lany z jeřábu v kočáře vysoko nad potokem. Zkuste se několik hodin takhle kývat nad divokou vodou a uvidíte. A ani slůvko. A Zuzka se dokonale naučila vypouštět z holých rukou krkavce, což není lehký úkol ani pro zkušeného chovatele. Prostě stateční lidé. Lukáš Příkazský a Vašek Neužil se například naučili jezdit na koni.

Jednu z důležitých postav hrají ve Vašem filmu krkavci, představující zakleté bratry. Museli jste je prý lákat na maso a zažili jste s nimi několik napínavých okamžiků, včetně jejich útoku na Marthu Issovou. Co se tehdy odehrálo?

Skoro každé zvíře, se kterým pracujete, lákáte na jídlo nebo podobou odměnu. A Martha se jim v dané chvíli asi zdála také chutná... Ale zvládla to a scénu dohrála. Teprve pak zapištěla.  

Prožili jste s nimi nebo jinými zvířaty i další nevšední momenty? Bála jste se o zdraví svých herců?

Krkavčí klovnutí není příjemné, ale sama jsem ho zažila a přežít se dá. Snažíme se, abych jich bylo co nejméně. Já se víc bojím, když herci jedou večer po směně po D1 autem na představení. 

Co bylo během natáčení Sedmero krkavců pro Vás nebo herce nejobtížnější?

Těžko mohu mluvit za herce. Pro mě jsou náročné scény s velkým komparsem a zvířaty dohromady. Obzvláště pokud jsou v exteriérech a jsme tedy závislí na slunci, mracích a podobně. Když máte na place 150 lidí, několik koňů, sedm krkavců, patnáct dětí a nad vámi se honí mraky a vy víte, že další den si to s tímto komparsem nemůžete dovolit, je to - řekněme - napínavé. 

Martha Issová prý ve snímku příliš nemluví, ale hodně běhá, plave a provádí další téměř akční kousky. Byl Váš záměr, aby byla pohádka pojata jako hodně dynamická a moderní?

Myslím, že pohyb a příroda není nic moderního, spíše naopak. Je to něco, čeho děláme stále míň. To, že film je díky tomu dost dynamický, je spíš následkem daného příběhu. Ale rozhodně mě něco podobného natáčet bavilo. Lezli jsme po horách, prodírali se hlubokými lesy, běhali ledovými potoky... Kdyby u toho nebyla ta veliká zodpovědnost a neustálý časový a finanční stres, tak by to byly krásné prázdniny.  

Kolik natáčecích dnů bude celkem pohádka mít?

Něco kolem 55.  

Chystáte se někdy v budoucnosti vrátit k pohádkovému žánru?

Před půl rokem jsem dopsala scénář k celovečernímu animovanému filmu Denisy Grimmové Myši patří do nebe. Co se týče budoucnosti, to se ještě uvidí. Je to žánr, ke kterému přistupuji s velkým respektem. 

Jste žena mnoha talentů - překladatelka, hudebnice, režisérka, scénáristka, návrhářka webů, atd. Co z těchto profesí nebo činností Vás nejvíc baví a proč? Je to režisérský post?

Asi nejvíc mě baví věci vymýšlet. To všechno ostatní, co následuje, je jen přirozené pokračování. Chvílemi je to krásné - hlavně díky některým lidským setkáním - ale největší svobodu a vnitřní radost cítím, když je příběh ještě v nehmotné, a díky tomu ještě dokonalé, podobě. 

Snímek Andělé všedního dne, jenž bude mít v kinech premiéru na podzim, zpracovává humornou formou téma božských poslů. Co Vás přivedlo k na české poměry nestandartnímu tématu, zpracovanému na motivy knihy Michala Viewegha? 

Nevím, jestli bych film Andělé nazvala humorným. Asi ne. Humor v něm je, ale to, o čem film je, zase taková legranda není. Ale zdá se mi to důležité. Myslím, že člověk by si měl čas od času připomenout, že neví dne ani hodiny, která bude jeho poslední. Což je téma filmu. Fakt, že jsou tam také andělé, je spíše okolnost nebo metafora, ale hlavní téma to není. Těmi jsou lidé. 

Můžete prozradit, jaké další umělecké projekty chystáte?

Na jaře budu režírovat v Národním divadle hru Petera Morgana Audience u královny. Hlavní roli bude hrát Iva Janžurová. Na to se moc těším. A mezi tím píšu scénář o dobrovolných hasičích.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

Mohlo by se ti líbit...

Rozhovory

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!