Jaký je děj tohoto zvláštně laděného filmu? Mladý kněz Fabián – nováček malé farnosti na chorvatském ostrově, neumí zpívat ani neholduje oblíbenému fotbalu jako jeho kolega. Navíc je trochu suchar. Proto ho jeho farníci příliš nevyhledávají. Zato si tento duchovní všimne čehosi znepokojivého - od jeho příchodu přibude v úmrtní knize 22 jmen, ale ani jedno do knihy narozených. Vzápětí dostane originální nápad, jak tento nelichotivý stav rychle změnit!

Spolu s trafikantem Petarem, disponujícím věčně nespokojenou manželkou, a militantním lékárníkem Marinem, který od dob občanské války nenávidí Srby a muslimy, začnou uskutečňovat ďábelský plán pro zvýšení místní porodnosti. Zatímco duchovní tajně na faře propichuje kondomy, prodávané v Petarově trafice, lékárník vyměňuje obsah krabiček s antikoncepcí za neúčinné vitamíny. Balkánské rodeo může začít...

Chorvatské "spiknutí" 

Původně chvályhodně myšlený záměr se povedené (ale rozhodně ne svaté) trojici vymkne z rukou a začne žít vlastním životem. Zatímco média vyhlašují vysokou porodnost ve vesnici za „zázrak způsobený mořem a sluncem“, mnozí rodiče ze svých neplánovaných potomků nemají vůbec radost.

Celá situace se proto zvrhne v absurdní drama, kde nechybí rodička zamčená na půdě, otec, chystající se k sebevraždě na vysokém sloupu, pátrání po sexuálních partnerech turistů, přepadová akce s ulitými zbraněmi nebo záměna dítěte…

Absurdnější než Simpsonovi, drsnější než Kusturica

Na plátně defilují mistrně vykreslené scenérie chorvatského pobřeží a interiéru kostela nebo fary, doplněné absurdními lidskými postavičkami. Ty se svým podivínským a šokujícím chováním podobají těm z kresleného seriálu Simpsonovi, ovšem s patřičně temným jižanským nádechem, podobným Kusturicovým snímkům. Celek pak doplňují originálně natočené knězovy představy o (nejen) sexuálních praktikách jeho farníků.

Skvělá kamera a hudba, dobrý scénář

Přestože se scénář filmu, založený na divadelní hře od Mata Matišiče, může zdát jako prvoplánově-laciný, není tomu tak. V pozadí komediální zápletky totiž s lehkostí upozorňuje na problémy dnešního Chorvatska i Evropy – povrchnost sdělovacích prostředků, upadající porodnost, skrytý rasismus, stejně jako na církevní i politické aféry, které je nutné „zamést pod koberec.“ Tvůrci se naštěstí vyhnuli přílišným a „rádoby-vtipným“ vulgarismům a zjednodušením, známých u jiných letních filmů podobného ražení.

Chorvatský režisér snímku Vinko Brešan se totiž svého úkolu zhostil nadmíru dobře, stejně jako představitel hlavní role Krešimir Mikič, podobající se leckdy výkonem Bolku Polívkovi. Kamera a doprovodná hudba si zaslouží jedničku, skvěle doplňují atmosféru crazy-komediálního snímku s příchutí dramatu.

Až příliš temný konec

Slabinou díla je jeho postupně zpomalující tempo a až příliš dlouhé scény v poslední třetině filmu, stejně jako nevýrazné herecké výkony některých vedlejších postav.

Trochu nepatřičně působí rovněž až příliš tragický závěr filmu. Někteří diváci také nepřijdou na chuť černému humoru, utahujícímu si z Chorvatů, Srbů a Albánců, ale i zahraničních turistů. Rozhodně tedy nečekejte žádnou romantiku nebo legraci pro „slečinky“. Přesto tento nejúspěšnějcí chorvatský film současnosti jistě stojí za zhlédnutí.

Kdy a kde dávají film: Knězovy děti

16.6.2014 | Petr Koutský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout