Vizuálně přebohatá tragédie neplodnosti a hrdosti: Yerma v Jihočeském divadle

Vizuálně přebohatá tragédie neplodnosti a hrdosti: Yerma v Jihočeském divadle90%

Březnová premiéra Yermy byla v Jihočeském divadle i premiérou režiséra Jiřího Heřmana, tedy tou činoherní. Nutno podotknout, že se mu povedlo divákům vnořit do paměti pořádný klín dynamiky živlů, sváru mužských a ženských principů, harmonie barev a možná až přehršel symbolů, obrazů katolicky přiškrceného a na druhé straně pohansky hédonického španělského venkova, tak jak jej do své mnohanásobně kritizované hry vložil rozervaný Federico García Lorca…

Bolavé ženské téma, sebezničující touha po dítěti s tvrdým a nepřístupným manželem, která by se však dala naplnit, nebýt zavazujícího slibu v rámci rodinné hrdosti. Zmatená mužská homosexualita, vnímaná jako selhání, jejíž veřejné příznání by vedlo do pekel – absolutní společenské tabu. Víra, která je namísto obohacení a naplnění života zdrcující, ponižující a primitivně manifestovaná v tom, co „lidé neradi dělají“, čemu se v hloubi duše brání, s čím bojují, je stejně tak jako jméno Yerma v překladu ze španělštiny planá, vyschlá, jalová...

Dům Yermy (Dana Verzichová) je pustý a tichý, scéna, kterou má na svědomí Pavel Svoboda je však ohromujícím spektáklem; roztáčí se kolotoč lůžka, umyvadla i záhonu, jídelna se mění ve veřejnou prádelnu, kde žádná žena před tou druhou nic neskyryje a kde není nikdo ušetřen zlomyslných vesnických klepů, které bolí. Yerma je plná života a odhodlání život dát, během představení úměrně Juanovu (Pavel Oubram) chladu a netečnosti chřadne, slábne a jeho vraždou dokoná ztrátu posledních zbytků naděje, že jednou – tak jako každá dobrá žena – vnukne svému životu účel a cíl, že porodí a vychová dítě.

Zážitek očí při pohledu na ručně vyšíváné rustikální šaty (Lenka Polášková) doplňuje nádherná a tesklivá španělská hudba a zpěv Marty Töpferové, která se jakožto Yermino alter ego zjevuje s kytarou a dodává to, co se hlavní postava neodváží říct. Na scéně se vyřádí Daniela Bambasová v roli suverénní pohanské svůdnice, která porodila patnáct dětí a sil i radosti má na první pohled více než posmutnělá, zákonů a mravů poslušná novomanželka Yerma, která si naplno uvědomí, že v jejím vztahu k manželovi chybí kardinální ctnost – láska. Tajemnou postavou je mladík Viktor (Jan Hušek), pomyslná špička milostného trojúhelníku, do něhož se sbíhají paprsky Yerminy udušené vášně i Juanova rozpolcení, zoufalé agrese i zpecifické něhy. Ten, symbolicky nadán schopností dát život, sází hned zpočátku mladé stromky a na Juanův žárlivý popud je nucen odejít z vesnice.

Bezprostřením dojmem z představení je závažnost a sebedojetí nad tragikou ženského údělu, do kterého žádný z mužů nikdy nepronikne. Tak to však vůbec nemusí být, neboť Lorcova Yerma byť ne tak explicitně demaskuje prokletí mužů, o kterém se na rozdíl od toho ženského mluvit nesmí (nesmělo), přestože není o nic méně krutější. Shrnuto a podrtženo, Yerma odkrývá smutek společnosti, ve které se lidé obávájí být tím, kým opravdu jsou, zdráhájí se otevřít druhému a ve svých paranoiách (byť nechtíc) zabíjejí své nejbližší. A ještě si k tomu za svědka berou "zákon nejvyšší", jehož platnost však svým každodenním chováním porušují...

Názor informuji.cz: 90%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Místo konání: Jihočeské divadlo

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!