Ozvěny Jednoho světa: Světová premiéra věčné a věcné Olgy

Ozvěny Jednoho světa: Světová premiéra věčné a věcné Olgy90%

Po dotočení načatého dokumentu Občan Havel se režisér Miroslav Janek pustil do díla zachycujícího naší polistopadovou první dámu se vší noblesou a šarmem, který byl této výjimečné ženě vlastní, přestože pocházela z dělnické žižkovské rodiny. Snímek Olga je mozaikou odvázaných disidentských večírků na chalupě Havlových na Hrádečku i úsměvných domácích etud a rázných reakcí na to, co jí zrovna nevonělo ať už v chování svých blízkých nebo služebníků komunistického molocha.

Svou světovou premiéru měl před několika dny v rámci lidskoprávního festivalu Jeden svět v sekci Český pohled. V bezmála hodinu a půl trvajícím dokumentu má divák možnost vidět dosud nepublikované záběry, rozhovory a fotografie, ukázky z proslulých hrádečkovských kronik, první fotografie 20 leté Šplíchalové a 17 letého Havla ve skupině pražských intelektuálů či oficiální ceremonie z doby, kdy si musela Olga zvyknout na roli první dámy, ale nikdy ne pouze té druhé, která mlčky a s nasazeným úsměvem doprovází svého muže, ale vždy s grácií samostatně smýšlející, inteligentní, laskavé a věcné ženy, která se věnuje svému vlastnímu poslání.

Ve snímku zazní svědectví Vratislava Brabence z Plastiků, osobních bodyguardů manželů Havlových, ale hlavně spousta kamarádů, kteří si prostě i přes nepřízeň doby rádi hráli v rámci nonkonformních struktur. Tu uspořádali karneval, tu zase lesnickou zábavu nebo party ve stylu osvobození indických žen. A Olga mezi tím vším lehce proplouvá, štědře hostí všechny příchozí, tu a tam si zapálí cigaretu a potáhne z ní, jindy věcně umírní příliš se chvástajícího či přehánějícího vypravěče historky. Dobře rozpozná jak se věcí mají i bez univerzitního vzdělání, které mají její přátelé.

Přestože má dokument jedinečnou, nejlépe říci hravou, mladistvou, nezávislou atmosféru nehledě na věk osobností v něm zobrazených, určitá dávka úzkosti a vědomí neustálého ohrožení se dílem line od začátku do konce; unavená až poloopilá citace z protokolů StB, protivná "kriminalistická" hudba, přítomnost oka neúnavného pozorovatele, který pokud chce, bude pronásledovat člověka až na záchod - na druhé straně Olžina nebojácnost, odvaha říkat své názory jasně, kontinuálně a veřejně, neustoupit ze správné a dobře osvětlené cesty jenom proto, že o ní většina lidí ani neví. Odhodlanost, vytrvalost, nesmlouvavost.

A když má na konci, kdy už každý ví, co přijde, říct, co by si přála, je to hozené opět do pohodové polohy. Zkrátka finis coronat opus: "Já bych spíš chtěla zahrát nějakou starší písničku od Pink Floydů...

Názor informuji.cz: 90%

Kdy a kde dávají film: Olga

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Režie:

Kdy a kde dávají film:

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!