Muzikál Lucie sází na skvělé kostýmy a prvoplánový humor

Muzikál Lucie sází na skvělé kostýmy a prvoplánový humor60%

V Hudebním divadle Karlín měl 31.10. premiéru muzikál, složený z hitovek kapely Lucie. Vydala jsem se na druhou premiéru zjistit, jak si na tom nové Karlínské představení stojí.

Hudbu a texty Roberta Kodyma, Davida Kollera a Michala Dvořáka se rozhodl uvést na divadelní prkna režisér Petr Novotný. Po muzikálech jako byla Láska je láska nebo Osmý světadíl tak přichází další kousek, sestavený výlučně z již hotových písní. Je otázka, zda se dá tento postup označit za funkční, protože autorský tým je potom značně omezený především v konstruování děje představení. Na řadu potom musejí nutně přijít kličky a můstky, které budou jedenotlivé pěvecké výstupy spojovat a ne vždy to může dopadnout dobře.

O libreto se v muzikálu Lucie postaral Tomáš Belko a o tom, zda se mu podařilo vystavět kvalitní příběh, by se dalo diskutovat.

Muzikálu se ale nedají upřít nápadité, až šokující kostýmy Michaely Hořejší, která sice standardně odvádí dobrou práci, ale v případě Lucie popustila uzdu fantasii takovým způsobem, až z toho oči přecházejí. Osobně si myslím, že Hořejší zde odvedla největší kus práce a nebýt jejích geniálních kostýmů, nezbylo by z představení nic než nazí herci a písničky, dobré samy o sobě.

Palec nahoru samozřejmě týmu, který vybíral herecké obsazení. Druhá premiéra byla obsazena na jedničku a všichni odvedli profesionální, energické výkony s nadšením, jaké je potřeba do podobného kolektivního díla dostat, aby fungovalo.

Takže k samotnému přestavení. Setkáváme se s citově rozervaným hlavním hrdinou Danielem (Václav Noid Bárta), který stojí na Nuselském mostě a podle všeho se chystá skočit. Noid je excelentní zpěvák, který snad byl stvořen k tomu stát v popředí, a na jeho bezchybném výkonu se dá stavět. Za ty roky, co se objevuje na muzikálových prknech, vypiloval i svůj herecký projev a Noid je po všech stránkách hodný hlavní role.

Vyjednávat s ním přichází rádoby drsný policista Boris (Lukáš Vaculík) – už jen to jméno – jako vystřižený z populárních norských detektivek, které teď tolik letí. Boris je samozřejmě vybavený správnými policejními fórky a charisma z něj prýští tak mocně, že i dámy v desáté řadě se musejí otírat. Postava Borise je vyloženě činoherní. Zde nastává ten kámen úrazu a to fakt, že představení je „ukecané“ a to ne zrovna kvalitními dialogy. Vtípky už jsme někde slyšeli a můžeme často dokončovat věty dříve než zazní. To je velká škoda, protože Vaculík je samozřejmě skvělý a nebyl by místy tak umělý a předvídatelný, kdyby mu do úst vložili nápaditější text. Bohužel.

Nyní přichází to, co bychom z takové úvodní scény rozhodně nečekali. Daniel vypráví Borisovi svůj životní příběh, dojemnou love story o grafičce Lucii, který ho dohnal až na Nuselák. A tak se retrospektivně vracíme za Emmou Smetanou, tou ženskou, která chudáka Daniela tak pokořila. Smetana v roli Lucie velmi překvapila. Vzhledem k tomu, že nemá žádné předchozí zkušenosti s muzikálem, je perfektní. Výborný, silný hlas a nenucené, přirozené herectví bez přehrávání. Skvěle zvládla také scénu, kdy její postava létá – nepochybně náročné pro zákulisí i herce a hodné potlesku, protože výsledek byl dokonalý.

Postava, která svou výrazností převyšuje náš zamilovaný pár je roztomilý panic Jáchym (Martin Písařík), ajťák a nejlepší kámoš Daniela. To, že je Písařík komik a šoumen, víme všichni. Písařík je ale také velmi dobrý zpěvák, což bez debat dokázal ve své sólové písni a je až škoda, že po pěvecké stránce nedostal více prostoru. Jáchymovo sólo v Písaříkově podání dostalo punc jedné z největších pecek celého představení! Velká pochvala také za improvizaci s diváky, Jáchymova forbína je skvělý nápad a přihrává celému muzikálu další plusové body.

Zajímavá je postava Václava Vydry, který si šéfa tiskárny s platinovou parukou vyloženě užívá a baví nás nejen jeho extravagantní vzhled.

Muzikál Lucie se bohužel topí v trapnosti, předvídatelnosti a klišé, a to od dialogů postav, přes jednotlivé scény, až po celý koncept děje. Některé písně (krásný příkladem bude notoricky známý Medvídek) byly zařazeny z čiré touhy postavit představení na největších hitech, bez ohledu na děj s tím, že do příběhu „se to nějak naváže“. Ne, nenavázalo. Záměr je tak moc chtěný a násilný, že jej nezachrání ani vtipné a jistě nákladné kostýmy Hořejší.

Závěrem – nelámala bych nad představením hůl. Myslím si, že Lucie bude velmi oblíbená u svátečních, nenáročných diváků, a těch bývá na muzikálech většina. Takže proč ne. Mrzí mě jen nevyužitá šance, která ztroskotala pouze a jedině na chatrném ději, který se kymácí tak moc, že co nevidět spadne.

Názor informuji.cz: 60%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Hudební divadlo Karlín nabízí i další akce

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!