Velký Gatsby 2013: Drastické pokroucení Fitzgeraldovy předlohy

Velký Gatsby 2013: Drastické pokroucení Fitzgeraldovy předlohy 40%

Doba, kdy bylo na plátně možné vkusně interpretovat jedno ze základních děl americké klasiky 20. století, zřejmě už minula. V letošním roce nás pod lákavým názvem čeká směs všech možných podob kýče a pompy, ze kterých si ale režisér Baz Luhrmann dělá spíš součást velkolepého stylu – viz Moulin Rouge, Austrálie a další. Hudba (Jay-Z) sice do jisté míry koresponduje se zobrazením divokých večírků, pokud to se zatnutím zubů vnímáme jako aktualizaci, ale přeci jen poněkud ruší původní noblesní nádech charakteristický pro dobu před Černým pátkem. Unášející létací efekty jako ze Spidermana, při kterých se může pěkně zvednout žaludek, eleganci doby také moc nepřidávají, tohle přece není sci-fi…

Vždyť Velký Gatsby, to je spíš romantika zahalená v pastelových barvách Jayových košilí (ach, ten Redford!) a tónech saxofonu, unuděná pohádka s tragickým koncem a velkými emocemi v závěru. Nová adaptace si na velké emoce možná jen hraje; hned jak se svůdný Leo poprvé se svým rádoby charakteristickým úsměvem podívá na Nicka, nevěříte jeho postavě nos mezi očima, místo okouzlení a obdivu je cítit bezduchost.

Francis by se zajisté v hrobě obracel. Gatsbyho palácem duní hip-hop, zfetovaný „Beethoven“ sedí za klavírem, rozkošné Daisy (Carey Mulligan) – té, pro kterou by všichni alfa samci položili život – se dělají velice neestetické varhánky kůže na krku pokaždé, když pootočí hlavu, Nick (Elijah Wood) si sice pěkně udržuje odstup a chvílemi je uvnitř dění, ale jeho vyprávění alias psycho-odvykací-terapie také nepůsobí příliš věrohodně vzhledem k jeho roztomilé tvářičce a celkové vyjukanosti.

Výsledek je o to horší, že diváci, kteří původní knihu neznají, budou tento výplod považovat za selhání Fitzgeralda; už teď se ČSFD hemží komentáři, že story je plochá, příběh je celý divný a neodsýpá.

Přes všechen zmar, postavou na svém místě je ovšem ubohá Myrtle, smyslná kráska kyprých tvarů, která překvapivě vůbec křečovitě nepůsobí. Dialogy ostatních postav jsou naopak dost strojené, snaží se vyvolat původní emoce, které do příběhu patří, ba tam hrají ústřední roli, ale ve scénách, kdy jsem u Gatsbyho z roku 1974 vytahovala třetí balení kapesníčků, mi teď spíš cukal koutek a v do poslední sedačky naplněném sále bylo za mnou slyšet hihňání.

Forma velkolepého obsahu pro mě bohužel selhala, některé věci je možná lepší nechat při starém a nečinit je „moderní“ za každou cenu. Vždyť Velký Gatsby je dílo výjimečným způsobem dokumentující 20. léta, dílo s propleteným, téměř detektivním příběhem jedné velké lásky, který z aktuální adaptace zcela vymizel. Večírky k němu samozřejmě patřily, ale udělat z nich hlavního nositele významu v kontextu díla bohužel moc nefunguje, i když se to masovému publiku zřejmě zalíbí.  

Názor informuji.cz: 40%

Kdy a kde dávají film: Velký Gatsby

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!