Sebevrah z Rokoka servíruje smrt jako výdělečný byznys

Sebevrah z Rokoka servíruje smrt jako výdělečný byznys100%

Bude to už rok, co divadlo Rokoko úspěšně baví diváky groteskní komedií s těžce filosofickým nádechem. Hlavní postavě zde usilují o život, neustále si míří pistolí k hlavě, závěrečnou scénu stráví v rakvi, a celou dobu se řeší hamletovská otázka. Ano, protože „být, či nebýt?“, je to, oč v této hře běží.

Komedie, jejímž autorem je Nikolaj Erdman, nás zavede do jakéhosi ruského městečka, kde se svou manželkou a tchyní vede nuzný život hlavní hrdina Podsekalnikov (Jiří Hána). Toho ponižuje, že nemá práci, a nechává se živit svou manželkou. Vytáčí ho to natolik, že se rozhodne spáchat sebevraždu.

Do doby, kdy si s touto představou pouze pohrává, běží vše ve starých kolejích a nikdo ho nebere vážně. Když ale svou myšlenku neuváženě vysloví nahlas a stane se tak oficiálním budoucím umrlcem, strhne se lavina událostí, ze kterých už živý nemůže vybruslit.

Herec Jiří Hána nad rolí podle všeho hodně přemýšlel. Hra sama vybízí člověka k zamyšlení – nad smrtí a nad tím, kolik toho o ní vlastně nevíme, když jí stojíme tváří v tvář. Z jeho výrazu je jasně čitelné všechno, co se člověku, který nad sebevraždou přemýšlí, honí v hlavě. Rozhodnutí střídá kroky zpátky, bojuje s nejistotou. Zároveň je ale divákům natolik sympatický, že mu všichni drží pěsti, aby se rozhodl jakkoli, hlavně správně.

Máša Málková v roli jeho manželky naprosto perlí. Baví vším tím, jak prostinkou upracovanou ženu pojala – její tón hlasu a gesta jsou přesně to, co loudí úsměv i tam, kde to text nežádá. Podsekalnikova tchyně v podání Lenky Termerové potom tvoří s Málkovou tu pravou ženskou „partaj“, nezbytnou pro komplikování a zamotávání děje.

Když se roznese zpráva o chystané sebevraždě, slétne se celé hejno „supů“, kteří koukají, jak by na budoucí mrtvole vydělali. Na scénu tak přichází skvělý Jan Vlasák, coby Aristarch Grand-Skubik, zástupce ruských intelektuálů, který jako první nasadí Podsekalnikovi do hlavy červíčka. Proč umírat obyčejně, když lze umřít za velkou věc a jako hrdina! Jemu podobných „sponzorů“ potom přicházejí zástupy. Nabízí mu za úplatu nepřeberné množství důvodů, pro které by měl demonstrativně ukončit život, až z toho jde chudákovi hlava kolem. A když si to potom na poslední chvíli rozmyslí, neberou tuto možnost v potaz. Protože když už jste jednou sebevrah, jaksi se nepočítá s tím, že by se vám odsud nechtělo.

Komedie vybízí k tomu, dívat se na lidský život jako na právo každého jednotlivého člověka. To, jak s ním naložíme, záleží na nás. Naše věc také je, jakým způsobem se rozhodneme ze života odejít. Platí to ale pouze do té doby, dokud naše smrt nezačne ovlivňovat životy jiných lidí.

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Městská divadla pražská: ABC,... nabízí i další akce

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!