Ozvěny Jednoho světa: Bahrajn – vstup zakázán

Ozvěny Jednoho světa: Bahrajn – vstup zakázán90%

Horké slunce zapadá za obzor, život ve většině měst přechází do nočního režimu. Ne však v Manámě. Pro demonstranty a demonstrantky s přicházející nocí začíná boj. Boj za jejich svobodu. Obyvatelé malého arabského ostrovního státu Bahrajn se nehodlají smířit s diktaturou královské rodiny, a tak každou noc demonstrují a umírají v ulicích hlavního města, i když ví, že svět na ně už zapomněl.

Při sledování filmu francouzské režisérky Stéphanie Lamorre vás celou dobu od začátku až po závěrečné titulky mrazí v zádech. Jak je možné, že zatímco vy sledujete film, chodíte do školy nebo prostě spíte, jinde, ne zas tak daleko od vás, každou noc umírají lidé, kvůli tomu, že se rozhodli bojovat proti útlaku a nesvobodě? Takové a mnoho dalších otázek vám nepřestanou hlavou rotovat ani po odchodu z kina.

Po arabském jaru v roce 2011, kdy všemi zpravodajskými kanály proběhly záběry krutě potlačovaných demonstrací ze strany státu, jakoby se Bahrajn vypařil. Novináři dostali zákaz vstupu a veřejnost zapomněla. Avšak v zemi, kde je většinové šítské obyvatelstvo utlačováno sunnitskou královskou rodinou se nic nezměnilo, rozhodně ne k lepšímu. Naopak lidé mizí a jsou zabíjeni stále častěji. Spravedlnost neexistuje. Stéphanie Lamorre se do země dostala jako turistka a dokument natočila ilegálně. Ve filmu sleduje osudy několika demonstrantek, které každou noc chodí protestovat jen s nápisy ‘‘Demonstrujeme pokojně,‘‘ aby jako odpověď od všudypřítomných vojáků dostaly zásahy slzným plynem, nebo střelbu ostrými náboji. Součástí filmu jsou i autentické záběry, kde vojáci neváhají bez příčiny střílet. Pokud chtějí být zranění ošetřeni v nemocnici, musí lhát o příčině svého zranění. Ošetřit demonstranta se totiž trestá mnohaletým vězením.

Jejich naděje na úspěch je o to menší, jelikož Bahrajn je malý ostrov propojený mostem s pevninou – se Saudskou Arábií, která královskou rodinu podporuje. Ani USA, dohlížitel nad světovou spravedlností, nemá zájem na tom, aby revoluce zvítězila. Na plechovkách se slzným plynem, který má za následek až smrt, stojí MADE IN USA.

Film, který vás dostane svou syrovostí, stojí za to vidět, už jen proto, aby si člověk uvědomil, že má být za co vděčný. Vděčný za to, že žije v zemi, kde jsou základní lidská práva samozřejmostí.

Názor informuji.cz: 90%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!