V  7 proti Thébám jsme mohli naživo spatřit hvězdy české metalové scény: Kamila Střihavku, Jana Toužimského a Josefa Šutaru, ale také další české osobnosti z hudební branže: Viktora Dyka, Vlastu Horváta, Pavlu Forest a další.

Jelikož je umělecký soubor RockOpera Praha více méně novinkou, hodí se na začátek zmínit, že samotné prostory divadla se nachází v bývalém překladišti holešovské Pražské tržnice.  Zkrátka, čeká-li někdo klasické divadlo, ať na to raději okamžitě zapomene. Budova působí spíše jako místo pro konání hudebních festivalů. Dalším šokem může být publikum: podstatná část diváků přišla ve Steelech a tričkách s názvy metalových skupin. Atmosféra je zkrátka naprosto jiná, než když se vydáte do jakéhokoliv jiného divadla. Rozhodně se však nejedná o záporný bod.

A teď k samotné metalové opeře 7 proti Thébám.

Jelikož se koncertní premiéra konala 19. prosince 2012, začátek představení obsahoval vtípky na konec světa. Že by snaha uklidnit veřejnost? Nemůžu prozrazovat, ale některé vtipy se opravdu vyvedly. Vlastně celá koncertní premiéra probíhala v žertovném duchu. Postavy vtipkovaly, a dokonce i improvizovaly. Zapříčinily se tak za uvolněnou a naprosto neformální atmosféru.

Děj vychází z řecké mytologie, konkrétně se jedná o válečné tažení sedmi vojevůdců proti Thébám. Podle řecké mytologie na počátku válečného tažení stál osud krále Oidipa. Ten nevědomky zabil svého otce, oženil se s vlastní matkou. Když tato hrůzná událost praskla, jeho vlastní potomci, Eteoklés, Polyneikés a Isména se od něj odvrátili, jenom dcera Antigona se o něj věrně postarala. Oidipova smrt však způsobila spory o trůn. Spory vyústily k povstání sedmi vojevůdců proti Thébám.

Kdo o této historické události neměl informace, ze samotné koncertní verze metalové opery se o ději příliš nedozvěděl. Postavy totiž nehrály, pouze procítěně zpívaly. A jak to tak bývá, zpěvu v metalové hudbě se pokaždé rozumět nedá. Divák se v ději ztrácel a nezbývalo mu než se soustředit jen na zpěv. Po ukončení jednotlivých písní se autorka Pavla Forest (a zároveň Erifýlé, manželka věštce Amfiaráia) aktivně snažila osvětlit děj, divákovi ale zmatek v hlavě nenapravila. Její výstupy byly chvílemi dlouhé a monotónní, zasloužily by více jakékoliv akce. Divák neměl šanci porozumět roli klíčových postav v ději. Uklidnit nás může fakt, že v divadelní verzi jsou slibovány i herecké akce.

Jak RockOpera slibovala, hudba byla skutečně metalová. Hudebníci se svého úkolu zhostili výtečně. Co se týče samotného zpěvu, není příliš co vytknout. Pro fanoušky tvrdší hudby a metalu byl zpěv v podání českých metalových hvězd určitě zajímavý. Trojice Střihavka-Toužimský-Dyk určitě potěšila. Zajímavé bylo sledovat velké množství diváků, kterým se ve tváři značil šokovaný výraz, neboť si dostatečně nezjistili, kam že to vlastně večer jdou. Michaela Gemrotová (bohyně osudu Moira) svým sopránem perfektně doplňovala hudební celek. Na celkovém efektu se určitě také poděly kostýmy ve stylu metalové módy.

Vytknout lze velmi malou akci postav, která zůstala omezena na pouhý zpěv. Další výtkou by mohla být neschopnost natáčet se k různým stranám publika, která charakterizovala všechny postavy. Divadelní prostory RockOpery jsou rozloženy způsobem, který od účinkujících herců vyžaduje, aby nevystupovali tváří pouze k jedné třetině publika, tento fakt však zůstával pozapomenut.

Prostor mezi písněmi vyplňovaly improvizované vtipy, šelestění archů s texty písní, ale i klopýtání účinkujících o sebe.  Na tomto bodě je do dubna 2013 nutno opravdu zapracovat. Poněkud komický dojem vytvářelo Steigerwaldovo pronásledování odcházejících diváků. Vystoupení tak působilo velmi improvizovaně, nedotaženě, ale na druhou stranu zas opravdu neformálně.

Situace se zlepšila po přestávce, kdy zazněly písně ze starších počinů, z Antigony a Oidipa Tyrana. Tehdy účinkující vystupovali sladěně a předvedli poutavé představení.

A co ony zmiňované akrobatické prvky a fireshow? I v tomto případě vystoupení účinkujících působilo velmi nepřipraveně, chvílemi až nebezpečně. Účinkující se sami sobě pletli. O akrobatických prvcích řeč být vůbec nemůže. Zmiňované „létání na lanech“ se nekonalo. Celkově se spíše jednalo o ozvláštnění s ohněm a kulisami, které příliš nezapadalo do celkové kompozice. Zapracuje-li však RockOpera na metalové opeře 7 proti Thébám více a využije lépe svých nápadů, určitě si velmi polepší.

Velkým nedostatkem se ukázalo vyladění technologií. Osvětlení se zdálo spíše náhodné, kužel světla mířil mimo účinkující. Alespoň půlku vystoupení provázel vysoký pisklavý zvuk, který obtěžoval ve chvílích, kdy skončily písně. Stejně tak bylo na škodu, že se nedalo rozumět zpěvu jednotlivých postav nebo že zpěv některých postav zanikal.

Celkově působila koncertní premiéra 7 proti Thébám velmi provizorně: představení mohlo být více připravené, obsahovalo málo akce a prakticky žádnou choreografii. Na druhou stranu záleží na tom, co kdo očekával.

Na své si určitě přišli fanoušci českých metalových hvězd a ti, kteří nečekají více jak ozvláštněný metalový koncert. Předpokládal-li však někdo více, koncertní premiéra 7 proti Thébám jej musela zklamat. Neházejme však flintu do žita, do divadelní premiéry v dubnu 2013 zbývá času dost. Účinkující mají dostatek času na vyladění jednotlivých scén. Mají však před sebou pořádný kus práce.

Určitě bude zajímavé sledovat, o kolik se bude divadelní premiéra lišit od koncertní premiéry. Je možné, že nás RockOpera Praha příjemně překvapí. Podaří-li se RockOpeře dotáhnout dílo do konce, má velkou šanci, že vytvoří něco opravdu výjimečného. Držím RockOpeře palce, ať jí to vydaří!

Obsazení 19.12.2012:

Jan Toužimský, Kamil Střihavka, Vlasta Horváth, Josef Šutara, Linda Fait, Daniela Langerová, Viktor Dyk, Pavla Forest, Žofie Dařbujánová, Marie Steigerwaldová, Michaela Gemrotová, Petr Opava, Aneta Aberlová, Ian Kodet

Kapela: Milan Steigerwald, Jan Peš, David Pavlék, Richard Scheufler, Richard Scheufler jr., Eduard Štěpánek, Michal Vejskal

23.12.2012 | Hana Uttendorfská Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout