Herci a tvůrci vyprávějí o listopadových premiérách Kancl a Rváč

Herci a tvůrci vyprávějí o listopadových premiérách Kancl a Rváč 

Ve středu 31. října se v Divadelní kavárně Rokoko sešli herci a tvůrci dvou listopadových premiér Městských divadel pražských. Za Kancl, který bude mít premiéru již 10. listopadu v Divadle Rokoko, to byli režisér Petr Svojtka, dramaturg Jiří Janků a představitel referenta Tima Zbigniew Kalina.

Rváče přišli představit režisér Ondřej Zajíc, dramaturgyně Věra Mašková a dvě postavy z milostného trojúhelníku Veronika Kubařová a Martin Písařík, který 17. listopadu doplní v Divadle ABC Tomáš Novotný. O tom, jaká jsou ústřední témata obou inscenací a jak svoje role vnímají herci, si s nimi povídala Jana Soprová, šéfredaktorka Divadelního průvodce, časopisu Městských divadel pražských.

Kancl, kultovní seriál BBC, se dočkal mnoha remaků po celém světě, ale s nápadem převést ho na jeviště přišel až režisér Petr Svojtka. Chce tak navázat na dramaturgickou linii současných témat a experimentální tvorby, kterou představují inscenace Monty Pythonův létající kabaret, Viktor K. nebo Perplex. Na scénáři, který čerpá především z první série seriálu, s Petrem Svojtkou spolupracoval dramaturg Jiří Janků. Když za mnou Petr s tím nápadem přišel, seriál jsem vůbec neznal. Po zhlédnutí prvního dílu jsem měl pocit, že se zbláznil, ale dalším sledováním jsem tomu přišel na chuť. Čím víc se do seriálu noříte, tím víc vám přijde vtipný. I když se v něm balancuje na pomezí humoru a trapnosti – a trapnost často převažuje,“ říká Jiří Janků.

Ačkoli Kancl je především komedie, dotýká se i závažných existenciálních témat, jako je strach ze ztráty zaměstnání. „Každá z postav, a nejvíc se to promítá do postavy Tima, měla nějaký svůj velký sen, ať už profesní nebo osobní, a nenašla odvahu ho zrealizovat. Pracuje v prostředí, které ji naplňuje pocitem zoufalství a beznaděje,“ vysvětluje Petr Svojtka, co všechno se za „trapnou legrací“ skrývá.

Nová posila souboru Zbigniew Kalina ztvárňuje relativně „normálního“ referenta Tima, který se snaží skutečně pracovat v kanceláři plné „magorů“, kteří mu to znemožňují: „Zkoušení mě baví a baví mě také pozorovat své nové kolegy při práci,“ říká.

Také ve Rváči, i když navazuje na linii velkých příběhů ruské klasiky, nalezneme stále aktuální téma: „I my jsme dnes účastníky něčeho, čemu se říká selhání idejí, i my žijeme v takovém zvláštně rozbředlém bezčasí, i my jsme svědky toho, že je celá škála lidí, kteří mají tendenci reagovat na realitu způsobem agresivním, sebezničujícím a zničujícím. Ale občas také zahlédneme někoho s velkými ideály, kdo je za ně schopen se i obětovat,“ popisuje dramaturgyně Věra Mašková střet dvou životních principů, které ztvárňuje rváč Lučkov (Tomáš Novotný) a idealista Kistěr (Martin Písařík).

„Já ve hře vnímám přítomnost dobra a zla, ale ne černobíle. Kistěr pro mě není jasný zástupce dobra, Lučkov pro mě není jasný zástupce zla. Nejvíc mě na tom fascinuje téma dvou extrémně životodárných, a zároveň dvou destruktivních principů, na kterých stojí život každého z nás, a to je princip ega a princip altruismu. Já si neumím představit život bez obou těchto principů,“ říká režisér Ondřej Zajíc, který dodal, že se pokouší o pokornou minimalistickou inscenaci, jejíž součástí bude krásná lidová ruská muzika interpretovaná herci Divadla ABC.

Martin Písařík souhlasí s tím, že inscenace jednoznačně neříká, kdo je hodný a kdo zlý, a naopak vyvolává řadu otázek a podnětů k zamyšlení. Role idealisty Kistěra je pro něj velkou výzvou: „Zjistil jsem, že postavu budu muset hájit nejen před sebou, ale že ji budu muset hájit i před diváky, které v první chvíli bude fascinovat rváč. Říkal jsem si: on to má zadarmo. A teď, jak obhájit člověka, který na všechno jde s dobrou vůlí – v dnešním světě, kdy si všichni řeknou, že to je hlupák, že takový člověk ani neexistuje. Tak jsem se rozhodl, že se musím pokusit, abychom všichni uvěřili, že existuje. A musím říct, že je to obrovská dřina a jedno z nejtěžších zkoušení vůbec.“

Veronika Kubařová stojí v roli Máši uprostřed milostného trojúhelníku a její váhání vyústí soubojem hlavních hrdinů. Proč ženy často dávají přednost „rváčům“, bylo v průběhu zkoušení předmětem mnoha debat, ale podle Veroniky se k žádnému jednoznačnému závěru nedošlo: „To pokušení tajuplného, neznámého, zlého muže, který má moc, je lákavé.“

Jak se na závěr herci i tvůrci obou premiér shodli, zkoušení je moc baví, a to je pro diváky dobrým znamením, že se mají, na co těšit.

Kancl – premiéra 10. listopadu, 2. premiéra 12. listopadu v Divadle Rokoko.

Divadlo ABC Rváč – premiéra 17. listopadu, reprízy 19. a 27. listopadu v Divadle ABC.

| Redakce Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!