Jiří Straka (1967) je český umělec žijící a působící v Pekingu a Praze. Od dětství jej fascinovala Čína, proto se rozhodl studovat sinologii na Univerzitě Karlově, na níž navázal studijní pobyt na Ústřední akademii výtvarných umění v Pekingu, v ateliéru tradiční tušové malby. V letech 2002-2006 působil jako restaurátor Asijských sbírek v Národní Galerii.

Ta vlastní po Číně druhou největší sbírku děl malíře Čchi Paj-Š, který nepochybně velmi ovlivnil i samotného Straku. Právě dlouhodobé studium a cesta k porozumění kultury a malby dálného východu se pak stala základem autorovy tvorby. V ní spojuje tradiční mistrovské techniky, například metodu „pracné tuše“ či „malbu bez kostí“, s tradicí západního malířství. Straka tak dokáže invenčně pracovat s náměty barokního zátiší, vytváří působivé detaily hmyzu, ale také hbitě reaguje na sociální problémy čínského prostředí. Ve svých zátiších z čínských stavenišť a na ně volně navazujícím cyklem lehkých děv tak upozorňuje na současné sociální problémy rozvíjející se velmoci.  Navíc se nebojí experimentovat, pořádá happeningy nebo maluje náměty s původním vnímáním technik neslučitelné.

Právě spojování východu a západu, tradičního a moderního bez ohledu na „zvyklosti“ je hlavním znakem Strakovi tvorby, která narušuje ustálené hranice vnímání západního a východního umění jakožto oddělených fenoménů.