Projekt Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a CI.CZ poprvé komplexně zpracovává experimentátorsky založenou osobnost Antonína Horáka (1918-2004) a proces jeho uměleckého zrání od fotografie k filmu. Cílem projektu je představit tvůrčí a imaginativní pohled Antonína Horáka, který od svých fotografických počátků vynikal téměř nespoutanou invencí. Dokázal totiž překonávat hranice běžného vnímání světa okolo nás. Zvláštní pozornost proto bude věnována počátkům jeho tvorby. Již jako mladý fotograf dokázal v sérii portrétů zachytit niterný charakter významných osobností zlínských ateliérů, bez nichž by rozvoj filmového průmyslu ve Zlíně od 30. let 20. století nebyl vůbec myslitelný.

Po boku Josefa Sudka pak dokázal představit Zlín v odlišné perspektivě, než bylo v té době obvyklé. Na rozdíl od města tepajícího v rytmu práce, vynikajícího až krystalicky vybroušenou funkcionalistickou architekturou, která snad mnohdy potlačovala možnosti její autorské reinterpretace, můžeme v sérii Horákových fotografií pozorovat totéž místo v lyrických konturách, v nichž se i každodennost proměňuje v magický okamžik.

Ještě než se Antonín Horák naplno ponořil do světa filmu, vytvořil ojedinělý reprezentativní fotografický soubor dokumentující život v baťovské Škole umění, inspirativního prostředí pro vzdělávání budoucích umělců a designérů, do něhož měl možnost sám zasáhnout a ovlivnit řadu jejích absolventů. Pozadí vzniku tohoto souboru poukazuje na vrchol Horákovy proměny ve vnímání světa okolo, který neprezentuje takový, jaký ve skutečnosti je, ale jaký by jej, jako fotograf, kameraman či režisér, chtěl mít.

Výstava a publikace Antonín Horák 100 vůbec poprvé komplexně představí životní a profesní dráhu Antonína Horáka jako významnou osobnost zlínského filmového prostředí. Prostřednictvím dobových fotografií, autorských filmů, výtvarných návrhů a dalších dokumentů seznámí veřejnost s jeho osobností v kontextu Zlína a rozvoje „Kudlovské stodoly“ - Filmových ateliérů Baťa.

První část bude zaměřena na jeho mládí a hledání jazyka uměleckého vyjádření, kdy s Josefem Sudkem fotografoval Zlín. Další se budou věnovat zrodu výjimečných trikových filmů jako je Cesta do pravěku (1955) či Vynález zkázy (1958), na nichž spolupracoval s Karlem Zemanem a loutkových filmů Vzpoura hraček (1946), Uzel na kapesníku (1958) a Vlněná pohádka (1964) Hermíny Týrlové, k nimž přispěl jako kameraman. Důležitý prostor bude vymezen i jeho vlastní autorské tvorbě, jíž se mohl od počátku 60. let minulého století věnovat. Tehdy dokázal vytvořit několik výjimečných krátkometrážních filmů, jako byl Alarm (1962), Křída(1964) či Žena, růže, skřítek, zlost, (1969) vynikajících svou výtvarnou formou i filozofickým podtextem. Poslední část projektu představí svébytnou pábitelskou povahu Antonína Horáka, člověka, která se projevovala i literárně.

Přestože Antonín Horák dosud stál ve stínu velkých jmen české fotografie a filmu, řada výstav, které se budou konat ve Zlíně a v Praze, společně s první obsáhlou publikací všestranně mapující jeho tvorbu, komplexně představí tuto osobnost, pro níž omezení a překážky neznamenaly kapitulaci, ale naopak novou výzvu k jejich překonávání.