Nejranější tvorba Josefa Mladějovského ukazovala na vývoj velmi nadaného koloristy (např. Bolavé pařezy, 2008). Ve své diplomové práci, jíž absolvoval malířský ateliér Františka Kowolowského na fakultě umění Ostravské univerzity, ale začal řešit a rozvíjet jinou než čistě „malířskou“ tématiku. Nastoupil cestu průzkumu vztahů a odkazů k modernistické abstrakci.

Nové téma s sebou nutně přineslo i změnu výrazu – namísto uvolněných barevných skvrn přišel s tím, co bychom mohli charakterizovat jako primárně konceptuální zacházení s barevnými plochami za účelem větší objektivace autorské výpovědi a její souběžné ironizace. Sám sobě pak základní téma definoval jako možnost a schopnost zobrazení „pravdy“ nemimeticky a neilustrativně pojatou malbou. Cestu hledal skrze redukovanou barevnost a jednoduchý systém sémantizace geometrických tvarů.  Definice vybraných tvarů a jejich identifikace s různými druhy a způsoby vyjadřování a označování rozličných promluv za „pravdu“ v mnohém konvenuje s přísností modernistické geometrické abstrakce v tom pojetí, jak k němu dospěl ve svém suprematickém umění např. Kazimír Malevič.