V posledních letech se stále zvyšuje zájem o zachování památek průmyslového dědictví, jako jsou komplexy opuštěných skladů, továrních hal, pivovarů, hutí, elektráren či nádraží. Nejvýznamnější a nejčastější možností, jak zabránit jejich demolici a alespoň do určité míry je zachovat a zajistit jejich další fungování je konverze těchto průmyslových objektů. Je to aktuální téma pro architekty, urbanisty, politiky, investory i pro širokou veřejnost.

Prezentace v grafickém kabinetu představí na příkladech revitalizovaných objektů rozsáhlé změny v bývalém továrním areálu firmy Baťa v centru Zlína, který sloužil do roku 1989 jako uzavřené výrobní centrum. Se změnou politické a ekonomické situace byla po bankrotu obuvnického koncernu Svit na konci devadesátých let 20. století řada továrních objektů v této lokalitě opuštěna a z areálu se stával brownfield, který ale nabízel značný potenciál pro nový rozvoj a příležitost pro podnikatelské aktivity. Po přelomu tisíciletí bylo postupně vytvořeno prostředí pro oživení celého území díky rozsáhlé konverzi řady budov. Areál se otevřel pro veřejnost a stal se organickou součástí města i dalším kulturním a společenským centrem. Jeho revitalizace má pozitivní sociální i ekonomický dopad na rozvoj celého města, ale nese sebou i negativní konotace, související především s přesunem řady funkcí z historického centra. Přes tato negativa se zatím podařilo zachovat jak průmyslový charakter, tak i původní historickou stopu a areál zůstává dokladem kulturního a architektonického dědictví Zlína i zdrojem nových aktivit.

Výstava soustřeďuje příklady z let 1989 až 2019 a představí původní stav i nové využití industriálních budov ve východní části zlínského továrního areálu, například revitalizace Správní budovy firmy Baťa s číslem 21, požární zbrojnice nebo bývalých výrobních budov číslo 12, 13, 14, 15, 23, 32 a 33. Výběr prezentuje často i protichůdné přístupy a vyhraněné architektonické koncepty, nákladné přestavby i nenáročné úpravy a vtipné intervence.