„Slýchalať za nocí těch strašlivých hlas pěstounův, kterak hlaholem sta zvonů kostelních čte z Písma svatého, že je pravé milování tvrdé jako peklo, neodolatelné jako smrt, že je nezalejí všecky na světě řeky a neuhasí všecky nebe a země vody, a ze srdce jejího šlehal nachový plamen milování takového. I volala všecky země řeky, a ony přihrnuvše se s hrozným
jekotem je zalíti nemohly, i volala všecky nebe i země vody, a ony na ně se vylily rachotem tisíce bouřek, ale nadarmo, neulily plamen srdce jejího.“

Příběh lásky z tvrdého života horských samot. Jaké to je, když Eva miluje až k hrobu, miluje tolik, co její silné srdce vydrží?

Adaptace románu Karoliny Světlé pojednává o poslední generaci rodu Potockých. Rodu, který tíží skutky předků. Vražda a kletba. Je možné chmury a přízraky našich rodičů i dědů překonat? Prolomit temné vlny stínů minulosti? Je v nás ta běsnící vina minulosti navždy? Dokáže lidská láska bojovat ve vztahu, kde se muž ženě před očima mění z milujícího anděla ve zvíře?

Milostné drama z hlubokých úbočí hor. Hra o víře, síle a vztahu. Příběh, který je nevídaně o nás – o lidech žijících v rozežrané době. Každý má svůj pokus o důstojné bytí.

„Pláče anděl nad ďáblem, ale nemůže se s ním spřátelit, byť i chtěl, propast příliš velká mezi nimi zeje.“