Na přelomu 20. a 30. minulého století proběhlo v Evropě několik unikátních výstav moderního bydlení a byly postaveny například kolonie Weissenhof (1927), brněnská kolonie Nový dům (1928) a kolonie Baba v Praze (1932). Své projekty zde prezentovali nejen zavedení, ale především začínající architekti. Také ve Zlíně byla v lednu roku 1935 firmou Baťa vyhlášena mezinárodní bytová soutěž a od níž očekávala získání optimálních plánů na stavbu nejmodernějších a současně levných a účelně dispozičně vyřešených bytů i s rozestavěním nábytku. Bylo osloveno 550 firem a do soutěže se přihlásilo 289 návrhů z českých zemí i ze zahraničí.  V porotě zasedali jak představitelé firmy Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera, Arnošt Sehnal a František L. Gahura, tak významní architekti Le Corbusier, Edo Šén, Pavel Janák, Jaroslav Syřiště, Dušan Jurkovič a Bohuslav Fuchs.

Výsledky soutěže byly vyhlášeny 5. května 1935 a na odměnách bylo rozděleno  94 500 korun. Ceny získal návrh Adolfa Benše a Františka Jecha a návrh švédského architekta Ericha Svedlunda, projekt trojice architektů Karel Janů, Jan Štursa a Jiří Voženílek a architekt Vl. Potočnijak ze Záhřebu. Odměny byly uděleny architektům Vladimíru Karfíkovi, Jaroslavu  Koskovi, Antonínu Vítkovi a dalším.  Mimo tyto hlavní ceny bylo uděleno velké množství dalších odměn a čestných uznání. Vybrané čtyři z vítězných návrhů byly během měsíce realizovány ve vzorové kolonii U Lomu nad Ovčírnou. Staly se významnou součástí prezentace zlínského stavebnictví pro účastníky Mezinárodního kongresu bytové péče, který se konal v Praze. Významní hosté se tak měli možnost seznámit nejen s pražskou architekturou, ale součástí sjezdu byla také cesta do Zlína 27. - 28. června. V rámci bohatého programu si prohlédli zdravotní i kulturní instituce města. Stavební oddělení firmy Baťa připravilo pro účastníky výstavu v Památníku T. Bati, prezentující výsledky zlínského stavebnictví a Baťovy mezinárodní bytové soutěže i s nafilmovanými pracovními postupy při realizaci firemních staveb, a především prohlídku v rekordním čase postavených čtyř vzorových rodinných domků podle vybraných vítězných soutěžních návrhů. Dokládaly rychlost výstavby i nízké stavební náklady firemního pojetí staveb.  I když se žádný z oceněných objektů nedočkal sériového provedení, je zlínská bytová kolonie právem řazena k významným evropským expozicím moderního bydlení a je dokladem meziválečné bytové kultury ve Zlíně. 

Prezentace ve zlínské galerii upozorňuje na tuto významnou akci v meziválečném Zlíně prostřednictvím původní fotografické a plánové dokumentace, filmového záznamu, dobových publikací a tiskovin i řady archivních materiálů.  Mimo realizované plány se pro výstavu podařilo dohledat i některé z oceněných, ale neuskutečněných soutěžních projektů. Byly to například zajímavě koncipované soutěžní byty od Josefa Kranze, Jaroslava Koska a na základě vědecké metody architektonické práce vypracované studie členů PAS (Pracovní architektonické skupiny) – Karla Janů, Jiřího Štursy a Jiřího Voženílka.