Alois Boháč byl vynikající kreslíř a akvarelista. Snad pro jeho komplikovaný vztah k lidem si vytvořil svůj vlastní imaginární svět zabydlený neobyčejnými fantaskními stvořeními, jež spíše než z klasických pohádek, přicházejí ze světa, jejž bychom dnes pojmenovali svět fantasy a science-fiction. Jeho příšerky, vodníci, faunové a skřeti předznamenávají Tolkienova Pána Prstenů (ne o mnoho, neboť Tolkien jej napsal v letech 1937 – 1949). Nejsou uhlazené žádnou romantickou úpravou, spíše se jedná o bytosti často záludné vycházející ze syrového světa původních neočesaných příběhů. Společné všem zobrazovaným bytostem je však dokonalé ovládnutí lidské i zvířecí anatomie a jejich vzájemného propojení.  Ideově jakoby Boháč pokračoval ve znepokojivých symbolistních kresbách a malbách z počátku 20. století, jaké můžeme vidět u Jaroslava Panušky, či ještě lépe u Hanuše Schwaigera. Boháčova stylizace se však přece jenom kloní k jistému opakujícímu se stereotypu a na rozdíl od Schwaigera je více uhlazená a líbeznější. Za svého života Boháč realizoval pouze tři výstavy, z toho dvě souborné společně se svými bratry. Po smrti věnovala jeho vdova Městskému muzeu ve Volyni celou Boháčovu pozůstalost. Od té doby je jeho dílo dobře zpracováno a v rámci jihočeského regionu bylo zrealizováno několik výstav Boháčova díla.

Tato výstava, která je připravena právě ve spolupráci s Městským muzeem ve Volyni, představuje na dvě desítky olejomaleb, několik akvarelů a na tři desítky přípravných kreseb a tvorba tohoto autora, který zde na Vysočině před více jak sto lety několik let působil, je zde představena vůbec poprvé.