Stand up pro všechny, kteří se chtějí dozvědět něco o dlouhodobém cestování.

Za více než šest měsíců se mi podařilo objet půlku asijského kontinentu, objevit pár řádně zapadlých koutů světa a zdárně přežít všechny nástrahy čekající za každou novou hranicí.

Myslel jsem si, že se budu bát cestovat sám. Myslel jsem si spoustu věcí … A časem jsem došel k závěru, že potulovat se takovou dobu někde mezi Indií, Čínou a Tádžikistánem je nekončící úlet, kdy nemá smysl cokoliv předpokládat, protože všechno je nakonec úplně jinak.

Přemýšlíte o podobné cestě a trápí vás pár nezodpovězených otázek? Jste zvědaví, co takového člověka čeká a nemine?

- Nebudu vám lhát, že se dá cestovat zadarmo, ale povyprávím jak najít rovnováhu mezi bídou a zážitky.

- Nedozvíte se ode mě nic o zázračném sebepoznání, ale prozradím, jak se z podobného podniku nezbláznit.

- Nejsem všeználek, ale pokusím se shrnout, co mě tato cesta po praktické stránce naučila.

- Nevím, jak si najít ideálního parťáka, ale řeknu, jak jsem se přestal bát cestovat sám. A jaké to bylo cestovat ve dvou.

- Nechci se rozplývat o tom, jak skvělí lidi všude jsou. Představím vám ty nejzajímavější, které jsem potkal.

- A především vás nemíním nudit, protože k tomu všemu se vážou řádně bizarní historky a situace.

KDO TO MÁ NA SVĚDOMÍ:

Přednáší Kuba Venglář ze Za horami.cz.