Plzeňská rodačka Halina (Vratislava) Weissová se po absolutoriu výtvarné školy grafické v Praze dostala do studia Bratři v triku, kde pracovala nejprve jako fázařka a později jako animátorka. Spolupodílela se na krátkých animovaných filmech a večerníčcích pro českou televizi. Animovala filmy režiséra Eduarda Hofmana, Václava Bedřicha, Zdeňka Milera a dalších. Od roku 1959 začala pracovat pro americkou společnost Rembrandt Films a animovala krátké filmy i seriály režírované Genem Deitchem. Mimo jiné se podílela na filmu Munro, který byl v roce 1961 oceněn Oscarem. V roce 1968 odjela Halina Weissová animovat do Mnichova, kde ji překvapily události 21. srpna, a následovala emigrace. Její spolupráce s režisérem Genem Deitchem jí po emigraci do Švýcarska otevřela možnost spolupráce s různými reklamními agenturami. Později zde působila jako svobodná výtvarnice a vytvářela drobnější díla na zakázku nebo volnou tvorbu pro sebe a své nejbližší okolí. Její výtvarná tvorba se vyznačuje velkým smyslem pro humor, situační komiku, často ironickým pohledem na lidské i zvířecí slabiny a velkým porozuměním pro vztah dětí k jejich zvířecím přátelům.

Havlíčkobrodská galerie získala od jejího manžela Jaroslava Weisse v roce 2018 asi dvanáct set kreseb, obrázků a fází (rozkreslených pohybů), které Halina Weissová ve Švýcarsku vytvořila mezi lety 1968 až 2015 a právě výběr z této tvorby bude na výstavě představen.