Výstava prezentuje díla českých malířek a sochařek, které se v době, kdy to bylo především výsadou mužů, vydaly do „velkého světa“, do Paříže, aby zde, v Mekce všech umělců přelomu 19. a 20. století, načerpaly podněty pro svou tvorbu. Představena budou díla autorek tvořících v Paříži v prvních třech desetiletích 20. století.

Pomineme –li známou průkopnici českého malířství Zdeňku Braunerovou, byla jednou z prvních i Marie Galimberti-Provázková, kterou ve dvacátých letech 20. století následovaly čerstvé absolventky Akademie výtvarných umění, malířky Věra Jičínská, Milada Marešová, Vlasta Vostřebalová – Fischerová, sochařky Mary Durasová či Marta Jirásková, nebo solitérní umělkyně Julie Winterová Mezerová, Linka Procházková či Božena Jelínková Jirásková. U všech jmenovaných umělkyň se jedná o díla jednoznačně kvalitativně vyvážená, srovnatelná s, v této době tvořícími mužskými protějšky a sledující nejprogresivější výtvarné styly své doby. Jejich dílo stálo povětšinou celá léta mimo uměleckohistorická bádání a až v poslední době je tento dluh napravován a jejich dílo je prezentováno veřejnosti.