Šedesátá léta znamenala pro českou architekturu návrat k tradici evropského moderního stavění. Začalo to vše na světové výstavě EXPO ´58 v Bruselu. Československý pavilon tam slavil velký úspěch, a proto byl znovu postaven v Praze. Spolu s ním byly upraveny prostory pro Laternu magiku a nově umístěna restaurace Praha EXPO ´58. Vše se okamžitě stalo etalonem slova moderní, v architektuře, užitém umění a designu.

Původci tohoto boomu byli zkušení výstavničtí architekti František Cubr a Zdeněk Pokorný, kteří k sobě přibrali skvělého architekta domů – Josefa Hrubého. Tato jména pak v různých variacích a doplněních najdeme pod stavbami a také výstavami, které udávaly dobový směr. Kromě “bruselských“ staveb a výstav to byla např. úprava strahovského vrchu pro spartakiádu v roce 1960 (z níž nezbylo již nic, jen šatnové město – dnes vysokoškolské koleje). Nebo úpravy interiéru bratislavského hradu či interiér čs. pavilonu v Montrealu (stavbu však navrhli architekti M. Řepa a V. Pýcha).

A s velkým opožděním postavený návrh MTTÚ, jehož projekt je datován rokem 1964. Jednoduchost a noblesa prací architektů Cubr – Hrubý – Pokorný se stala výzvou a otevřením cesty pro další architekty. Práce architektů C – H- P jsou dochovány v dobových fotografiích; plány ukazují, jak od roku 1967 hledali trvalejší využití pro reinstalovaný pavilon. Výstavu doplní fotografie významných staveb jiných autorů, které v šedesátých letech vznikly, jako např. R. Podzemný: Plavecký areál v Praze – Podolí, K. Prager: Ústav makromolekulární chemie v Praze, Z. Řihák: hotel Continental v Brně, F. Lederer, Z. Denk: pavilon Z na Výstavišti v Brně, J. Šrámek. Čs. velvyslanectví v Londýně, K. Filsak: Čs. velvyslanectví v Brasílii.