Vizuální umělec a designér Ondřej Vicena (*1988) patří bezesporu k výrazným tvářím nastupující umělecké generace.

Za svého vysokoškolského studia na pražské AVU prošel několika ateliéry zaměřenými na práci s novými médii. Studoval například v atelierech hostujících profesorů – rakouského umělce Markuse Huemera a Angličana Johna Hilla, Ateliérem sochařství Dominika Langa a Edith Jeřábkové či Školou Tomáše Svobody. Východiskem Vicenovy tvorby se stala estetika současné postinternetové doby, kde se kýč masové produkce a okázalé vizuální a sluchové efekty mísí v neobvykle působivých instalacích, podávajících ironické svědectví o syrovosti soudobého překračování všech tradičních formálních a duchovních hodnot. Tato nová estetika sestávající z plastových hmot, elektroniky a dalších reliktů výdobytků lidského průmyslového snažení seskládaná do promyšlených teatrálně laděných instalací se tak stává v případě komorní roudnické výstavy vskutku pravým protipólem k prezentaci tvorby předního českého sklářského výtvarníka Václava Ciglera, jehož formálně uměřené plastiky přivítá hlavní prostor lobkowiczké jízdárny.