Všichni musíme občas čelit strachu. Má nejen moc nám život znepříjemnit, ale dokonce nás i paralyzovat a ovládnout naše myšlení, cítění i jednání. Jak nad ním lidé vítězili v nebezpečných dobách? Jak je možné jej využít a získat nad ním kontrolu? Inspirujme se u legendárních spartských válečníků, kteří díky své schopnosti zkrotit strach dokázali vítězit nad sebou samými, a díky tomu i nad mnohem mocnějšími nepřáteli. 

Sparťané považovali sami sebe za nejlepší hradbu, která ochrání svou zemi před jakýmkoliv nebezpečím, za hradbu, která je pevnější než ta nejvyšší a postavená z největších kamenů. Přestože tedy spartská sídla nebyla jako jediná v širokém okolí obehnána hradbami, ženy a děti po staletí nespatřili dým z táborových ohňů nepřátel, protože jejich rytíři plnili svou povinnost tomu zabránit. 
Nebylo větší cti, než obrana vlasti a jejích hodnot, a toto společné vlastnictví si každý jednotlivec cenil více než svůj vlastní život.

Vědomí toho, že jsem součástí něčeho, co mne převyšuje, dává velkou důležitost a smysl tomu, proč žiji. Strach o sebe roste nebo slábne nepřímou úměrou k tomu, kolik jsem ochoten dát nebo obětovat ostatním. Přesto nebylo vítězství nad strachem samozřejmostí a Sparťané se od dětství připravovali na okamžik, kdy mu budou muset čelit tváří v tvář. Podíváme se na některé prověřené koncepty a zkušenosti, které nám zanechali a pokusíme se je transformovat pro naše potřeby, pro situace, které potkávají každého z nás.