Tranzmutace (brutalita skutečnosti) je dalším, marným, ale o to intenzivnějším pokusem Andrey Miltnerové vzlétnout…

Představme si, že komunikace nejsou slova. Představme si, že komunikace je tělo. Představme si, že tělo nepromlouvá v osobních gestech, nýbrž energií samotného pohybu. A právě na čistou silovost těla a narůstající intenzitu intuitivního pohybu se Andrea Miltnerová a Jan Komárek v nové inscenaci zaměřují.

Pohybová skladba Tranzmutace je dalším krokem v jejich dlouhodobém tanečním výzkumu. Autorská dvojice nyní hledá nové možnosti, jak se zbavit tanečního pohybu jako takového. V křehkém příběhu nás přivádějí na hranici toho, co by mohlo být jak zničující, tak povznášející: Tranzmutace jako cesta hraničním prostorem mezi sebedestrukcí a nanebevstoupením.

"Vzlétnout jako nezadržitelné přání. Metafora veškerých tužeb vnitřních i vnějších světů. Pokusy, které končí pády. Nárazy proměňující jádro i hmotu do draze hodnocené zkušenosti. Taková je Tranzmutace."