Na letošní rok připadá 130. výročí založení huti na výrobu ušlechtilé oceli, a jelikož se ve sbírkách muzea nachází již několik desítek výtvarných děl s tematikou hutí, připomeneme si výročí Poldiny huti jejich vystavením. 

Hutě samy o sobě fascinovaly výtvarníky už od poloviny 19. století a objevovaly se na grafikách a posléze i na fotografiích (ty nejznámější od vynikajícího pražského fotografa Jindřicha Eckerta). Již v roce 1905 je zachytila malířka Zdenka Braunerová (1858-1934) a za klíčovou zkušenost považoval malování v kladenských hutích i náš nejvýznamnější představitel impresionismu Antonín Slavíček (1870-1910).

Téma práce se železem najdeme i v dílech dalších výtvarníků, kteří po roce 1948 jezdili do kladenských hutí malovat při studiu na Akademii výtvarných umění nebo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, např. Ivana Kanturková (1960-1984). Hutníky malovaly Jitka a Květa Válovy, které kladenské hutě viděly a zobrazovaly proti veškeré vyžadované konvenci. Na první výstavě umělecké skupiny Trasa v roce 1957 se Květa představila robustními fyzickými tvary a Jitka subtilními lidskými těly v pohybu...

Mnozí výtvarníci našli po skončení studií práci v propagaci SONP Kladno, jako např. Bohuslav Valenta (1930-2003), Josef Řehoř (1921-1974), Přemysl Povondra (*1943). Jejich soukromá výtvarná tvorba se mnohdy ale značně lišila od toho, co bylo v rámci propagace závodu jejich denním chlebem.