Stálá expozice CUSTOS TURRIS / Strážce města dovršuje prezentaci věže v její funkci, ke které byla určena, a to jako městskou věž nebo též obecní zvonici. Ve věži se seznámíte s náročným životem věžníků, strážců města, s historií objektu i se zneužitím památky v době komunistického režimu.

Městské zvonice byly nedílnou součástí každého středověkého a raně novověkého města, a přesto je to téměř neznámý fenomén. Muzeum hlavního města Prahy připravilo stálou expozici mapující právě tento fenomén historických měst – seznámí návštěvníka s tím, jak důležité byly pro středověká a raně novověká města obecní zvonice, z nichž se na sídla z ochranných důvodů dohlíželo: kvůli živelným pohromám a ohrožení nepřátelskými vojsky.

Návštěvníci si mohou prohlédnout byt věžníka z období druhé poloviny 18. století, jehož součástí je černá kuchyně – jediná přístupná černá kuchyně v Praze. Na tuto část navazuje hlásovna – místo, kde věžník vykonával svou funkci. Interiér hlásovny je koncipován do první poloviny 19. století. Jako městská věž sloužila zvonice až do 1. prosince 1891, kdy byla hlásná funkce zrušena. Na věži nadále pracoval hlásný Karel Landa (1841‒1909), kterému bylo svěřeno každodenní natahování, mazání a čištění hodin. Na věži již bydlel sám, proto sloučil dva dosavadní byty do jednoho. Součástí expozice je i pohled do barokního kanalizačního systému. Za návštěvu určitě stojí i zvonové patro se zvonovou stolicí a zvonem sv. Mikuláše z roku 1576. 

Svou roli zvonice také sehrála v době Pražského povstání, kdy odtud vojáci Wehrmachtu pozorovali barikády v Karmelitské ulici. Od 60. let 20. století se změnil účel stavby na pozorovatelnu Státní bezpečnosti pro sledování přilehlých ambasád. Tzv. kajka, nacházející se na samém vrcholu věže, zobrazuje zneužití věže totalitní mocí. Státní bezpečnost kajku využívala až do roku 1990.