Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu Muzea hl. m. Prahy o pražských čtvrtích. Strašnice leží v pražském předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou, která se dotkla hlavního města Českého království. Bylo tomu tak za husitských válek, za války třicetileté, za válek o rakouské dědictví a války sedmileté, důležitou roli sehrály Strašnice i v moderní době během pražského postání v květnu 1945.

Původní nevelká ves o několika málo číslech popisných, ležící však na důležitých obchodních cestách, se v 18. a 19. století postupně rozrůstala. Na konci 18. století vznikly Nové Strašnice. Stavební boom pak zaznamenáme na přelomu 19. a 20. století a posléze během počátku 20. století a za první republiky, kdy se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev.

V druhé polovině 20. století vzniklo ve Strašnicích nebo v těsném sousedství několik důležitých závodů (Tesla, Mitas, Jawa, Chirana). V této době je zastavěna téměř všechna plocha strašnického katastru – již na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniká sídliště Solidarita, poté vyrůstá nová, z velké části panelová výstavba i v dalších strašnických lokalitách. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven po šedesátiletém úsilí ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Převážně ikonografická výstava s akcentem na fotografiích a pohlednicích dochovaných od přelomu 19. a 20. století do druhé poloviny 20. století je doplněná řadou plánů, grafických listů, ale i trojrozměrných exponátů, dokumentujících zejména společenský, kulturní, sportovní (Sokol Strašnice) život ve Strašnicích. K důležitým exponátům patří určitě i amatérský film z roku 1939, který sleduje průvod procházející Strašnicemi v rámci oslav Božího Těla, a představuje tak živým způsobem jejich dobovou podobu.