Osudové křižovatky Jana Masaryka Beseda s Petrem Horou-Hořejšem Život slavného a ve všech vrstvách národa tehdy neobyčejně oblíbeného syna TGM byl plný dilemat. Od dětství až do dospělosti pronásledovaly Jana Masaryka maléry, psychické problémy a studentské prohry, které vyvrcholily mladistvou revoltou, opuštěním rodiny i milovaného otce a značně konfliktním pobytem ve Spojených státech.

Temperamentní mladík mnoha talentů dozrál až kolem třicítky, kdy se uplatnil v diplomatických službách ve prospěch mladé „otcovy republiky“. Přes plné čtvrtstoletí pak věrně a statečně sloužil své vlasti jako vyslanec v Londýně, exilový ministr zahraničí, od sklonku války jako šéf československé diplomacie v několika vládách až po osudový poúnorový kabinet Gottwaldův. Jestli byl až do roku 1948 pro Jana Masaryka největším traumatem Mnichov, pak únorový komunistický puč ho vystavil do neřešitelné pozice politicky i lidsky. Neunesl tíhu vlastní odpovědnosti?

Anebo překážel – to pravděpodobněji - komunistům v přechodu k totalitě? Tragický konec Jana Masaryka v březnu 1948 – od jeho smrti právě uplyne 70 let – je dodnes obestřen mnoha dohady. Ale živá památka „Honzy“ nesmí vymizet, protože je varováním… Nenechte si ujít osobitý výklad autora Toulek českou minulostí, zároveň však nezapomeňte včas zakoupit vstupenky, téma i přednášející nepochybně přilákají velký počet zájemců.