Večer věnovaný českému vydání lágrových vzpomínek prostějovské rodačky Heleny Frischerové (1906–1937–1984), které v překladu Radky Rubiliny vydalo nakladatelství Academia.

Helena Frischerová, která na počátku třicátých let odešla se svým manželem za prací do Sovětského svazu, byla předobrazem Ri Gustavovny, hlavní hrdinky varovného románu Jiřího Weila Moskva–hranice (1937). V roce, kdy Weilova próza vyšla, se Frischerová jako mnozí cizinci žijící v SSSR stala obětí „Velkého teroru“ – byla odsouzena k deseti letům v nápravně-pracovních táborech na severu Ruska, její manžel byl popraven. Své vzpomínky na dny prožité v gulagu napsala v šedesátých letech, rusky – stylizované v naléhavé druhé osobě. Do Československa se nikdy nevrátila, zemřela v Moskvě, obklopena svými táborovými přáteli.

Osud Heleny Frischerové a její memoárovou prózu představí Alena Machoninová, autorka doslovu českého vydání.

Ukázky z knihy přečte Marie Štípková.