Pavel Baňka je svérázným solitérem v rámci české fotografie posledních čtyř dekád. Netají se svými silnými vazbami na amatérismus a s tím související šíři svých „fotografických hledání“. Výstava Blízkost je rozsáhlou sondou do dosud neprezentovaných fotografických cyklů, které vznikaly od konce 70. let do současnosti a mapují dílo autora v oblasti portrétní fotografie se sociálním podtextem.

Postupně rozvíjené téma vychází z původně osobního fotografického deníku Z mého života. Jednu z výchozích forem určily i improvizované fotoateliéry na autorem organizovaných domácích bleších trzích během osmdesátých letech a rozvíjené ve stejné době například v rámci fotografování v komunitním centru v Syracuse během autorova prvního rezidenčního pobytu v USA. Portrétoval zde především místní černošské obyvatele, děti i dospělé.

Blízkost proto není systematicky budovaným obrazem společnosti, ale jde o záznam setkávání fotografa a jeho modelů „doma“ i v různých zemích světa, kde dlouhodoběji pobýval. „Jde o proces překračování samoty a způsob mlčenlivého dialogu.“, dodává sám autor ke způsobu práce, která odhaluje velmi osobní a téměř neznámou oblast v jeho rozsáhlé tvorbě.