Na půdu Nové galerie se Julius Reichel vrací již poněkolikáté, nyní s rozsáhlou kolekcí děl v rámci první samostatné výstavy, pod taktovkou kurátora Radka Wohlmutha. Reichel je zářící fenomén, který na sebe upozornil již při svém studiu v ateliéru Jiřího Davida a jehož dílo je inspirující sledovat.

Julius Reichel (1981) je programovým vyznavačem uvolněného malování, ale jeho nová výstava přináší i něco jiného. Po tom, co zpochybnil médium závěsného obrazu a posunul ho směrem k objektu a instalační situaci, se vrátil k analýze obrazového prostoru a intenzivnímu zkoumání proměnlivého vizuálního kódu s vazbou na aktuální životní pocit.

Tentokrát pracuje především prostřednictvím fragmentace a principů koláže. Výsledkem je regulérní zhutnělý obraz – olejomalba, která svým formátem pokouší lidské měřítko, takže není problém se v ní ztratit. Koláž jako pracovní metoda podtrhuje typickou vrstevnatost jeho maleb. Ta ovšem, kromě barevného překrývání, v tomto případě těží především z destrukce.