Nejnovější cyklis obrazů Adama Jílka je věnován čistotě a neposkvrněnosti těla i duše zvířat, která se od lidí odlišují absencí negativních vlastností.

Autor často využívá satiry a propůjčuje zvířatům lidské rysy pro zdůraznění ironie lidského bytí. Čistotu pak symbolizuje dominantní bílá barva obrazů. Děj se z velké části odehrává ve výrazu, především v očích a němé tváři zvířete.