Z pouštního státu Mauretánie, kde Sahara dosahuje až k pobřeží oceánu, pochází zpěvačka Noura Mint Seymali. Žánrově navazuje nejen na pouštní blues, které proslavila skupina Tinariwen, ale i na tradice specifické jen pro Mauretánii, která je tavícím kotlíkem několika kultur.

Ze severu sem zasahuje berberská a arabská hudba, z jihu tradice griotů, kasty hudebníků-básníků, z níž vyšel největší africký zpěvák Youssou N’Dour. Noura Mint Seymali pochází z elitní hudební rodiny: její otec, autor národní hymny, studoval arabskou hudbu v Iráku, její nevlastní matka Dimi Mint Abba byla vůbec první mauretánskou zpěvačkou, která vystupovala na světových festivalech – a Noura Mint Seymali ji od dětství doprovázela jako sboristka.

Její poslední CD Tzenni je dle prestižního media Vice/Noisey „nejlepším psych/blues albem roku" a zní jako „fúze Captaina Beefhearta a nejslavnější egyptské zpěvačky Umm Kalthum." Album se natáčelo zčásti v New Yorku, zčásti v Africe, na produkci se podílel Tony Maimone, bývalý člen avantgardní sestavy Pere Ubu. Proniklo na vrchol žebříčku World Music Charts Europe, Noura Mint Seymali získala cenu AFRIMA jako nejlepší zpěvačka severní Afriky.

Doprovod tvoří perkuse a dva strunné nástroje: zpěvačka hraje na 9strunnou loutnu ardine, která připomíná koru a je určena jen ženám. Její manžel střídá kytaru a tradiční nástroj tidinit, což je varianta loutny ngoni, která je přímým předchůdcem amerického banja.