Souběžně s avantgardními díly profesionálních filmařů vznikaly v období první republiky experimenty i mimo profesionální okruh, velmi významné jsou zvláště fotogenické dadaistické filmy-básně Vladimíra Šmejkala z let 1934 a 1935 Atom věčnosti a Ruce v úterý. Vladimír Šmejkal byl autorem námětů i scénářů, za kamerou stál Čeněk Zahradníček, který se zároveň podílel na režii a na střihu, v prvním snímku se objevuje i jako herec, zatímco interpretace druhého je v rukou Vladimíra Šmejkala.

Filmy budeme tentokrát moci zažít s hudbou Johna Cage, od tohoto vůdčího představitele americké hudby 20. století zazní Sonáty a interludia pro preparovaný klavír (1946–48).

Ostatní snímky večera zvukově podkreslí improvizace skupiny Topos kolektiv.

Hlavní položkou tohoto bloku bude film Karla Degla Stavitel chrámu, který představoval v českém filmu roku 1919 do té doby nejambicióznější umělecký pokus na poli hrané tvorby. V legendě o staviteli, který se v touze vybudovat odvážnou klenbu chrámu Svatého Víta neváhá spolčit s ďáblem, si svou první velkou filmovou roli zahrál Rudolf Deyl. Z produkce bratří Deglů promítneme ještě vzácný dokument z téhož roku Smrtelný let aeroplánu pod pražským mostem (šlo o pokus italského letce Tennete Haase o podlet Železničního mostu), z tvorby prvního českého filmaře Jana Kříženeckého Jízdu Prahou otevřenou tramvají (1908). Z roku 1928 pochází semiavantgardní dokument Praha v záři světel Svatopluka Innemanna. Hudebním dramaturgem pásma je skladatel Jan Rybář, který loni vystoupil v Ponrepu se svou orchestrální kompozicí k filmu Friedricha W. Murnaua Upír Nosferatu.